Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 3 > Patrik Eichler: Karol Modzelewski (1937–2019)

Patrik Eichler

Karol Modzelewski (1937–2019)

„Dá se říci, že jsem byl revolucionářem ve druhé generaci,“ píše Karol Modzelewski v závěru svých pamětí s odkazem na otce, který pro proletářskou revoluci pracoval mezi horníky v meziválečném Polsku i Francii a který své vystřízlivění zažíval během Velkého teroru v moskevské Lubjance v roce 1937. „Nevím, jak se vypořádával se svým rozčarováním, když společně s dalšími budoval lidové Polsko,“ píše pak dále, „protože se mnou o tom nikdy nemluvil; jen občas jsem z jeho formálních odpovědí cítil skepticismus. Nebyla to situace srovnatelná s mým nebo Kurońovým rozčarováním tváří v tvář rozchodu svobodného Polska s ideály rovnosti a bratrství, ale i nás stereotypní otázka, o co jsme bojovali, stavěla do nepříjemné situace. Ať se na ty starosti předem připraví další generace revolucionářů.“

I tak lze podložit možná až stereotypní větu, že i život Karola Modzelewského v sobě nese dějiny celého našeho dvacátého století. Narození v Moskvě ve druhé polovině třicátých let, druhá světová válka prožitá v dětském domově, návrat do Polska s (nevlastním) otcem do privilegovaného prostředí nové moci, studia postupně přivádějící mladého člověka ke kritické reflexi komunistické moci, k prvním veřejným vystoupením, mj. slavnému Otevřenému dopisu (komunistické straně), do vězení na celkem osm a půl roku, mezi významné odborníky na středověké dějiny a rozvoj vlastního profesního zájmu a odbornosti a také mezi otce zakladatele polské opozice.

Ona dvojí pochyba a výzva novým revolucionářům ovšem ukazuje na Modzelewského levicové kořeny i celoživotní příslušnost. Přiznání, že otázka, za co jsme bojovali na přelomu osmdesátých a devadesátých let, položená „otci“ polského politické opozice, je choulostivá a pocity tázaného možná až trapné, je obrazem polské debaty. Ta se, pokud jde o otázky společenské a hospodářské transformace po krachu komunistických monopolů moci, dostala už před lety řádově dále než dodnes debata česká.

V češtině můžeme z Modzelewského číst bohužel jen Barbarskou Evropu (Argo 2017) dokládající jeho odbornou erudici v oboru historie středověku a jeho biografii Zaženem dějin klisny (PANT, 2015).

Karol Modzelewski zemřel ve Varšavě 28. dubna 2019. Jeho hrob na varšavském vojenském hřbitově na Powšzkách leží na čestném místě za hlavním vstupem, jen pár kroků od hrobu jeho celoživotního přítele a spolupracovníka Jacka Kuroně.

Patrik Eichler

Obsah Listů 3/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.