Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 3 > Viktor Tichák: Distanc

Jazyk

Viktor Tichák

Distanc

Každý jazyk disponuje škálou možností, jak sdělit informaci, kterou si pisatel či mluvčí úplně není jistý. Některé jsou oficiální, jiné se neoficiálně vžívají v současné době průtokových informací. Ať už, aby natáhly vysílací čas, nebo aby alibisticky dovolily rychle tweetovat či jinak zveřejňovat neověřené informace dříve, než to třeba napadne konkurenci. Možná by se identifikace některých takových jazykových forem mohla uplatnit i ve výuce českého jazyka, příp. průřezových témat jako mediální výchovy už od základní školy, aby byly děti ještě schopny rozlišit drb od ověřené informace, ale to je zase trochu jiné téma.

V poslední době např. sílí užívání způsobového slovesa mít s funkcí „distanční“. Základní objektivní funkci tohoto slovesa najdeme třeba ve větě: Máma má mlít maso. Tento základní význam nám sděluje, co je máminým úkolem či její povinností, co jí bylo řečeno, ať dělá. Epistemický, tedy onen distanční význam je vlastní žurnalistickému stylu a u tohoto příkladu vyznívá groteskně, přesto lze takový kontext vytvořit: Táta se ptá, kde je máma. Telefonuji tedy sestře a ptám se, co dělá máma. Obdržím informaci o údajném mletí masa a sděluji dále tátovi s užitím slovesa mít, protože si tou informací nejsem jist: Máma má mlít maso. Mohu samozřejmě konstrukci s modálním slovesem mít nahradit či neověřenost ještě zdůraznit slovy údajně nebo prý: Máma prý/údajně mele maso. Máma má prý/údajně mlít maso. Parlamentní listy takto uvádějí informaci: „Ministr Staněk prý končí, měl to slíbit Hamáčkovi,“ (parlamentnilisty.cz, 15. května 2019) čímž se pro jistotu distancují od původního sdělení serveru Seznam Zprávy.

Němčina má kromě toho ještě k dispozici formu přítomného konjunktivu, tedy slovesného způsobu, který se používá právě pro nepřímou řeč, nebo chce-li se mluvčí distancovat od původních slov. V češtině můžeme využít podmiňovací způsob, který má ale významů mnoho: Máma by (prý/údajně) měla mlít maso. Použijeme-li jiné ministry jako jazykové figuranty, např.: „Ministra dopravy Dana Ťoka by měl na postu nahradit šestačtyřicetiletý Vladimír Kremlík.“ (idnes.cz, 29. dubna 2019)

Problém je samozřejmě, když nemůžeme citovat původní konkrétní zdroj, třeba protože jsme tuto informaci (nikoli drb?) zaslechli např. na chodbě Úřadu vlády – pak lze pro jistotu přidat odkaz na velmi obecný zdroj informací: Podle dostupných zdrojů by máma měla mlít maso. Je-li vám to málo, můžete doplnit nekonkrétní vazbu jako určitým způsobem či do jisté míry: „Celý nabíjecí proces by měl zajišťovat systém malých cívek, které by měl dle dostupných informací určitým způsobem ovládat software vycházející ze systému iOS.“ (letemsvetemapplem.eu, 20. března 2019) Nebo jak řekla Daniela Písařovicová v jedné z minulých volebních relací: „Do jisté míry hodně překvapivé výsledky…,“ na což jí Marcela Augustová odpověděla svou „poměrně jednoznačnou mapou“. Podle dostupných zdrojů by tedy měla máma do jisté míry/určitým způsobem mlít maso. Kdo ví?

A v neposlední řadě pak přichází na pomoc stránka grafická. Velmi často se při korekturách různých prací setkávám s přílišným užitím uvozovek, kurzívy a zkratky tzv. – pisatel totiž potřebuje uvést slovo, které ne zcela zapadá do kýženého odborného stylu, kterým má jeho bakalářka být napsaná. A tak použije uvozovky. Pořád tam to slůvko ale vadí, tak ho raději ještě napíše kurzívou a pro jistotu ještě přidá tzv., aby se distancoval kompletně – tzv. „bobík“ je ale pořád bobík, i kdyby měl být tučně a podtrženě. Server demagog.cz hodnotí: „Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť zmíněný vedoucí představitel podle dostupných zdrojů absolvoval „kontroverzní“ návštěvu Ukrajiny jednou, a ne opakovaně.“ (demagog.cz, 31. května 2017) S dovolením jsem přidal čárku před a ne. Povšimněte si ale opět dostupných zdrojů…

Na závěr tedy nezbývá, než se zamyslet: Čtu-li výpověď, že máma mele maso, a druhou, tedy že podle dostupných informací by „máma“ údajně měla do jisté míry tzv. „mlít maso“, uvědomuji si, že druhá zmíněná je dost možná kachna, nebo čtu zpravodajské servery a nevadí mi řídit se přitom mottem „na každém šprochu pravdy trochu“?

Viktor Tichák

Obsah Listů 3/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.