Jan Vaněček

Vznik Chodské republiky

Námět libreta televizní hudebně-dramatické burlesky

V jednací síni soudu probíhá proces s Janem Sladkým Kozinou, bytem Oujezd. Je hlídaný přejedenou justiční stráží a hladovými vlčáky. Kozina má sličnou advokátku ex offo, sopranistku. Svědek obžaloby, feťák Jarda, na Kozinu svým barytonem práskne, že pěstoval marjánku a prodával ji i další svinstva na trhu, před školou, na diskotékách, s přirážkou i ve veřejných domech po okolí. Zapříčinil tím několik smrtelných malérů z předávkování. Soud tomu uvěří. Proti Kozinovi svědčí navíc také Romka Eržika, že s ním má trojčata a on jí nechce platit alimenty. Kozina se brání tomuto lživému nařčení. Dochází mezi nimi ke střetu emocí, vzájemně se osočují. Jejich duet odmění diváci potleskem. Kozina pak ve své tenorové árii odpřisáhne, že ji vidí poprvé a nikdy si s ní nezavdal; neměl na to ani čas, ve dne v noci bojoval za práva Chodů. Eržika mu skáče do zpěvu krátkou altovou výhrůžkou, že do půlroku, půldne a půl hodiny se pravda ukáže, a žádá, aby u něj byl proveden test na DNA. Zvednutou rukou přísahá, že mluví pravdu. Tou samou rukou dá Kozinovi facku, za což ji přítomní příbuzní, tvořící sbor, odmění chvalozpěvem, předseda senátu napomenutím.

Kozina je odsouzen k trestu oběšením. Jeho advokátka však podává odvolání, neboť šibenice, na níž má být trest vykonán, nemá platný atest. Narychlo je proto změněn na gilotinu, ale jak se zjistí, je to dlouho nepoužívaný klumprt – tupá a zrezivělá. A kat nemá k výkonu pracovních povinností ani potřebnou kvalifikaci. Advokátka svým sopránem znovu protestuje, že by se její klient mohl od gilotiny nakazit a kvůli amatérismu kata zůstal i naživu, pouze zraněn. Stal by se z něj doživotní mrzák. Nebo by možná umřel, ale na následky té nákazy, což by bylo v rozporu s rozsudkem. Závěr této árie končí kadencí, jak mívají sopranistky ve zvyku.

Mezitím je trest smrti v Česku zrušen. Současně ruší poslanci státní příspěvek na pohřebné. Kozina dostává dvacet let žaláře. Ve vězení se učí anglicky a sepisuje v chodštině knihu s názvem Moja bitka.

Chodský kmotr Lomikar do roka a do dne nezemře, jak mu Kozina vyhrožoval, ale zakládá politickou stranu. Tvoří ji jeho rodinní příslušníci, příbuzenstvo a kohorta bezdomovců, jimž naslibuje každodenní dodávku čůča v krabicích. V restituci je mu vrácen zámek v Trhanově. Výhodně skupuje na Chodsku za evropské peníze pozemky a kšeftuje s nimi. Vyjde najevo, že se dopustil podvodu, a spadne nad ním klec.

Ve vězeňské cele číslo tři sta dvacet pět Na Borech dochází k překvapivému setkání Koziny s Lomikarem. Jejich duet na uvítanou v angličtině vyznívá sice smutně, ale v přátelském duchu. (Režisérovi doporučuji zdůraznit oboustrannou radost ze setkání vzájemným objetím, poplácáním po ramenou a přípitkem. Může dojít i na slzy).

V závěrečném dějství požádá Kozina o prezidentskou milost, avšak je zamítnutá. To ho naštve, ale dodá dalších sil. Následuje jeho náhodný útěk z věznice v převleku za dozorce. Lomikarovi tam zanechá na památku mobil a klíč k šatně dozorců. I jemu se zanedlouho podaří taky v převleku uprchnout. Mobil a klíč daruje dalšímu vězni Matěji Přibkovi, chodskému praporčíkovi. I ten vezme draka. Navíc tam ukradne sváteční teleskopický obušek a nevyčištěné boty. Při roční inventuře je zjištěno ve věznici manko. Počet dozorců nesouhlasí s počtem vydaných uniforem.

Děj vrcholí vyhlášením Svobodné chodské republiky (S. CH. R.) švýcarského typu, bez členství v EU. Kozina se stává jejím prvním prezidentem. Kníže Lomikar mu dělá kancléře. Advokátka zastává úřad ministryně spravedlnosti. Ministerstvo kultury je svěřeno Aloisu Jiráskovi. Matěj Přibek je jmenován ministrem chodské obrany, zálohy a útoku. Aby nedošlo k migraci Čechů do Chodska, hlavně Pražáků, nechává území Chodska oplotit a zřizuje pohraniční stráž s názvem Psohlavci. Předvídavě ochrání S. CH. R. před migranty a je za to Chody veleben.

Orchestr zahraje na závěr chodskou národní hymnu Život je jen náhoda. Všichni ji zpívají a radují se z nabyté svobody.

Jan Vaněček (1946) publikuje časopisecky i knižně povídky a fejetony. Žije v Českém Krumlově.

Obsah Listů 3/2019
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Vaněček

Vznik Chodské republiky

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu