Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné

• Hlavní stránka
• Aktuální číslo
• Archiv
• Autoři
• Fotografie
• Pelikán
• Česko-slovenské Mosty
• Předplatné
• Prodejci
• Ohlasy
• Odkazy
• O Listech / O Listach / Über Listy
• Tiráž a kontakty

Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 3 > Olga Hostovská: Neobjasněná vražda v Polné?

Olga Hostovská

Neobjasněná vražda v Polné?

K Listům č. 2/2019

V článku Viktora Čížka a Zdeňka Víška mě poněkud překvapila věta: Skutečného pachatele (…) se nikdy nepodařilo vypátrat. Vím, že se touto záležitostí dlouhodobě zabýval historik Bohumil Černý (1922–2007), kterého o to po svém návratu z Izraele (1947) požádal rabín Gustav Sicher, protože považoval za důležité očistit pověst židů. Černý vydal na to téma dvě knihy – Vražda v Polné (1968) a Hilsneriáda (1999). Autora jsem znala z nakladatelství Academia, kde jsem pracovala na přelomu 80. a 90. let. Naposled jsme se setkali (už po listopadu 89) na jakési konferenci, na níž mluvil i profesor Machovec. O přestávce mi Černý vyprávěl o svém celoživotním úkolu. Pokud se dobře pamatuji, všechno nasvědčovalo tomu, že po vrahovi se mělo pátrat mezi nejbližšími. V rodině Anežky Hrůzové se tehdy řešily jakési dědické spory a bylo velice pravděpodobné, že Anežku mohl zavraždit její bratr. Černý se dokonce vydal do Německa za katolickým farářem, který tomuto bratrovi dával po letech poslední rozhřešení, a později, po válce, byl odsunut. Kněz tehdy už žil v nějakém domově důchodců a sám neměl k smrti daleko, ale odmítl porušit zpovědní tajemství. Ostatně v Černého jmenovaných knížkách se setkáme s názory všech odvážlivců, kteří v době konání obou procesů i později dávali podnět k tomu, že by se vyšetřování (původně neuvěřitelně odbyté) mělo ubírat jiným směrem. Takže se zdá, že měl pravdu Jan Herben, když do deníku Čas v souvislosti s Hilsneriádou napsal: Lid český (….) nechce, abychom jej budili, lid chce, abychom mu dali svatý pokoj a nechali ho při pošetilých zvycích a hloupých pověrách.