Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Novela a film Kandidát před šesti lety ustavily způsob vyprávění o tehdejších slovenských prezidentských volbách. Leckdo si říkal, jak Maroš Hečko a Michal Havran tehdy dokázali s takovou lehkostí předpovědět vítězství Andreje Kisky. Kandidáta, který se vynořil odkudsi z Popradu, a ani fakt, že zbohatl na sebevražedných půjčkách, mu nezabránil porazit tak či onak populárního předsedu vlády Roberta Fica. Kdo jiný než předseda vlády by ostatně měl být alespoň tak či onak populární. Svým způsobem Kandidátkou se v letošních volbách stala místopředsedkyně strany Progresivní Slovensko Zuzana Čaputová. Místopředsedkyně neparlamentní strany se stala spojující kandidátkou pravicového elektorátu proti nestranickému místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi. Toho (samozřejmě) finančně a symbolicky podporovala strana SMER-SD. Čaputová vyhrála díky pravicovému a maďarskému elektorátu a díky tomu, že voliče strany SMER-SD oslovoval i postmečiarovský Štefan Harabin.
Progresivní Slovensko samo sebe popisuje jako stranu liberální, mějme ale za nepochybné, že právě pravicovému elektorátu bude muset nově zvolená slovenská prezidentka prokazovat svůj vděk. Platit to bude tím spíše, čím více bude chtít být zvolena i na druhé funkční období. Pro její mateřskou stranu pak bude otázka, jak si pro blížící se volby do Národní rady vydobýt pozici, která by jí umožnila buď pravicový elektorát převzít a politicky posunout právě k liberálním agendám, nebo se mezi stranami tendujícími k pravici stát tou nejsilnější a být hlavním aktérem sestavování budoucí vlády za tu část politického spektra, které nebude automaticky připraveno jednat se stranou SMER-SD. První politické měření čeká Slováky jako i nás ve volbách do Evropského parlamentu koncem května.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
