Antonín Rašek

Pohádky a fikce souhlasu

Už se zdálo, že předseda ODS Petr Fiala bude využívat svůj blog jenom k literárním pokusům. Naposled se mu zalíbili pohádkáři bratři Jacob a Wilhelm Grimmové (podle některých literárních kritiků plagiátoři) a jejich trilogie Stolečku, prostři se!, Oslíčku, otřes se! a Obušku, z pytle ven! Jenže kdo si počká, ten se dočká. Konkrétně Fialova blogu pod stále delším názvem Český dvojí metr. Občan je podřízený čekatel, který musí dodržovat pravidla. Stát ne. Petr Fiala tu oprávněně kritizuje neblahou praxi, kdy občan je za opoždění své povinnosti, zaplacení nějakého poplatku nebo propadnutí platnosti občanského či řidičského průkazu, sice po právu trestán, penalizován nebo pokutován, ale státu opožděné vyřizování nejrůznějších žádostí, často i bez slušné omluvy, projde bez postihu, vymluví se obvykle na objektivní důvody. Nevím, co Petra Fialu přimělo, aby skončil s bezhlavou kritikou a postulování obecných hodnot k něčemu konkrétnějšímu. Že by ho vyprovokovalo odhodlání Pirátů zvítězit nejen v eurovolbách, ale i v těch sněmovních, a vzít tak ODS aureolu nositelů nové politické alternativy?

Ne snad že by předseda ODS přišel s něčím novým. Změna je jen v označení „fikce souhlasu“, který, nevím proč, považují právníci jako jeho tvůrci za poetický. Ale v každém případě přijmout legislativní uzdu, která by časovým limitem přiměla byrokracii k větší aktivitě, zasluhuje podporu. A to z prostého důvodu, že „občana osvobozuje z pozice jakéhosi podřízeného čekatele vůči státu a vrací mu postavení, jaké mu patří – nejen v teorii státu a práva, ale hlavně v každodenní praxi“. Jde o podstatnou změnu principu ve vztahu občana a státu. Ostatně občan si své úředníky platí.

Objevují se obavy, že fikce souhlasu je sice hezká teorie, ale v praxi povede k tomu, že úřady budou formálně do 30 dnů odpovídat, ale budou požadovat další dokumenty. Může to vést i k větší korupci. Ale to jsou limity, které je možné při dobré vůli překonat. Hlavně aby ale ODS na svůj dobrý záměr nezapomněla. Jak pracují úřady, se můžeme poučit i v autokratickém Kataru. Poslal mi o tom e-mail jeden přítel. Místním heslem je: Katar si zaslouží to nejlepší.

Antonín Rašek

Obsah Listů 2/2019
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Pohádky a fikce souhlasu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu