Antonín Rašek

Změněná tvář Číny

Před čtyřiceti lety probíhala v Číně tzv. kulturní revoluce, vládl tu teror a lidé trpěli bídou. Dnes jsou tu desetimilionové metropole, které si tvářností nezadají se severoamerickými. Nové dopravní stavby lze srovnat s podobnými v bohatých arabských zemích. Na začátku byla Teng Siao-pchingova reforma. Jeho čin byl nejspíš příkladem i pro Michaila Gorbačova. S odstupem času lze říct, že ta čínská je zatím úspěšnější, neměla komplikované období podobné jelcinovskému. Číňané přičítají svůj úspěch tomu, že jejich prvním strategickým cílem bylo dostat lidi z pásma chudoby. Bylo pod ním sedm Číňanům z deseti, dnes už z deseti jeden a brzy má chudoba v zemi skončit. Touto strategií se čínskému vedení podařilo lidi motivovat k vysokému pracovnímu výkonu a po strastiplných desetiletích se dočkat slušnější životní úrovně. Čína se otevřela světu a využila tržní ekonomiku. I když to je jen začátek. Chybí důchodová reforma, je nutné podstatně zlepšit zdravotnictví a zlikvidovat korupci (která existuje, ač je trestána i smrtí). Přesto se čínská společnost pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga chce do poloviny století stát dominantní světovou velmocí. Údajně neusiluje o hegemonii, ale o spolupráci. Jeden z projektů, který má pomoci tohoto cíle dosáhnout a který navazuje na někdejší Hedvábnou stezku, realizují Číňané pod názvem Pás a stezka.

Jako každý velký projekt přesahující hranice země logicky vyvolává diskuse i obavy, není-li jeho záměrem ovládnout asijský, evropský a africký kontinent, přinejmenším ekonomicky. Čína má autokratický politický systém, který stále výrazněji soutěží s liberální politikou západní. Tématem vzájemného střetávání jsou lidská práva a svobody. A jistě také jak dalece je čínský model vzhledem k velikosti země a rozmanité etnické struktuře nutný. Kolbištěm současným je obchodní válka, kterou zahájil s Čínou Donald Trump. Jeho politika vede k hlubší čínsko-ruské spolupráci, jak se projevila i čínskou účastí na největším ruském cvičení od osmdesátých let minulého století. Jak se stále výrazněji ukazuje, budoucnost světa je závislá na triumvirátu Spojené státy – Čína – Rusko. Evropa by v tomto novém dějství neměla hrát vedlejší roli, ale jako součást transatlantického spojenectví přispět ke vzájemnému porozumění.

Antonín Rašek

Obsah Listů 1/2019
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Změněná tvář Číny

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu