Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 1 > Sabine Voda Eschgfäller: Od tarantule k červům

Album

Sabine Voda Eschgfäller

Od tarantule k červům

Ilustrace v olomouckém časopise

Monathliche Auszüge alt- und neuer gelehrten Sachen (1747)

Ze zprávy o výzkumu tarantulí, otištěné v srpnovém čísle Měsíčních výtahů starých a nových poučných věcí z roku 1747: Tarantule byly zřejmě pojmenovány po apulském městě Tarent (it. Taranto), jak tvrdí ve svém pojednání i neapolský lékař Francesco Serao (1702–1783), který se zabýval následky jejich kousnutí. Osoby, které pokousaly, vykazovaly příznaky zvláštní choroby, kterou způsoboval pavoučí jed. Až do 18. století se chorobu pokoušeli léčit tak, že nutili nemocné tančit na hudbu strunných nástrojů. A pokud byli nemocní uvázaní na lůžko, měli se aspoň vleže pohybovat v rytmu hudby, např. tarantely. Věřilo se, že ta funguje jako protijed.

Osvícenský lékař Serao se proti takovým pohádkám, jak jim sám říkal, rázně ohrazoval. Při svých výzkumech zjistil, že tarantule se vyskytovaly i mimo Apulii, podrobně popsal jejich anatomii a prováděl pokusy, které se ovšem z dnešní perspektivy jeví jako poněkud skurilní: figurovala v nich oškubaná drůbež, ostříhaní psi, kočka a jeden chudý rolnický dobrovolník, kteří byli ponecháni s tarantulemi v uzavřeném prostoru, například v pytlích. Ukázalo se, že tarantule neměly tendenci útočit. Kočku a rolníka nakonec pokousaly, ti však nezemřeli, nechtělo se jim ale ani tančit. Serao proto došel k závěru, že Apulové jsou hypochondričtí a reagují na pouhou představu kousnutí.

Olomoucký časopis Měsíční výtahy starých a nových poučných věcí, který o výzkumu referoval, se během krátké doby své existence (1747–1748) přírodovědnými tématy často zabýval. Technika, poezie, historie a teologie byly dalšími oblastmi, k nimž se vyjadřovali anonymní přispěvatelé z řad členů osvícenecké Společnosti neznámých učenců v rakouských zemích, kterou založil Josef sv. pán Petráš. Obrázek tarantule v časopise nenajdeme, zato v jednom z dalších čísel nalezneme podrobné pojednání o červech i s ilustrací (viz výše). To svým způsobem ilustruje zaměření časopisu, který demytizoval tarantule a vyzdvihoval komplexnost organismu, jako je červ. Vedl tak čtenáře k tomu, aby se snažili porozumět maličkostem a hledali krásu v nich – než aby se nechali fascinovat strachem z neznáma.

(Text prezentuje dílčí výsledky projektu „Monathliche Auszüge alt- und neuer gelehrten Sachen. První časopis rakouského osvícenství

v evropském kontextu“; FPVC2017/22.)

Sabine Voda Eschgfäller

Obsah Listů 1/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.