Knihy | Listy

Knihy 1/2019

Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938

– Katalog výstavy Pracovna republiky ukazuje roli sociální demokracie v rozvoji meziválečné Plzně. Západočeská metropole díky dělníkům Škodových závodů vždy dávala sociální demokracii dobré možnosti k rozvoji. Ne náhodou byl primátorem města po celé meziválečné období sociální demokrat Luděk Pik. Kniha sama přitom roli politiky zdaleka nezaznamenává tak explicitně, jako je tomu v předcházejících větách. Záměry meziválečných politiků, architektů a urbanistů, kteří kromě jiného pracují tak, aby dělníkům byl zajištěn pro dobu mimo továrnu čerstvý vzduch, však opakovaně cituje. A je vidět, že rozsah výstavby veřejných budov, činžovních domů i příprava územního plánu vycházely právě z politických poměrů na plzeňské radnici. Politickou manifestací, i když jiného druhu, pak byla velká Jubilejní výstava v Plzni ve druhé polovině roku 1938. Graficky kvalitně vypravený katalog s desítkami fotografií, faksimilií a plánů jistě patří nejen do knihovny každého zájemce o dějiny Plzně, ale všeobecně i práci s veřejným prostorem.

Petr Domanický: Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938, Starý most a Západočeská galerie v Plzni, Plzeň 2018, 249 s.

-pe-

O jinakosti aneb Hovory v Taxíku

– Eva Kantůrková se nebojí velkých témat, a to je dobře. Kolik z žijících českých literátů by dokázalo se stejným nadhledem a současně porozuměním a hlavně se stejnou literární erudicí uchopit důstojně velké postavy českých dějin Jana Husa, Palacha a svatého Václava? Spisovatelka se navíc nebojí formálních experimentů, jakým byla již Nesmiřitelná řeč z roku 1914 o Husovi. Podobnou metodu střídání žánrů najdeme i v knize nové. V loňském rozhovoru pro Český rozhlas o ní E. Kantůrková řekla: „Vychází z reálných zážitků s taxikářem, který má cikánskou maminku a bílého otce. Stal se mým stálým taxikářem, takže jsme se sblížili a hodně jsme spolu mluvili. Snažila jsem se zjistit, co to vlastně cikánské etnikum je. Začala jsem proto studovat dějiny romského etnika od Indie až po dnešek, jak to s nimi bylo, kudy a kam šli. Chtěla jsem proniknout do duše toho mého taxikáře, i když je to těžké, a vyslechla jsem jeho příběh. Přišla jsem na neuvěřitelné věci! A vznikla knížka o malém cikánovi, který dospíval v sedmdesátých letech a trochu se vymkl své většině.“ Rozhovory v taxíku, založené na reálném základě, byť často rozvíjené do méně pravděpodobných disputací (pro čtenáře ovšem důležitých!) o historii a údělu Romů, jsou rozvedeny do dvou paralelních fiktivních literárních příběhů romského chlapce a dívky z neúplné a poněkud rozvrácené rodiny. Zatímco pro ni jsou nejdůležitějšími osobami matka a přítelkyně Vlasta, pro něj tatínek...

K výborné próze by vlastně stačila jedna z těchto dvou linií, to ale spisovatelce nestačí a vydává se na plochu literárně riskantnější. Chce přijít na kloub věci – lidské jinakosti a strachu z ní – všemi dostupnými prostředky. Za to jí patří obdiv. Vypravěčka vypráví taxikáři o jungovské synchronicitě a o tom, že se sešli, „protože se měli sejít“. Zda se to podařilo zmíněným třem liniím knihy samotné, nechejme na čtenáři, rozhodně však stojí za to ji číst. I kdyby „jen“ jako příspěvek do důležité diskuse.

Eva Kantůrková: O jinakosti aneb Hovory v Taxíku, Milan Hodek / Paper Jam, Hradec Králové 2019, 284 s.

-tt-

Astronomie. 100 + 1 záludných otázek

– Kniha vychází po 15 letech v novém vydání, kterého se druhý autor bohužel nedožil. Výborně ho nahradil jeho žák, který má hlavní zásluhu o zcela nový, mimořádně krásný, bohatý a technicky kvalitní fotografický doprovod. Už ten stojí za to, aby si vlastník prvního vydání pořídil i vydání nové. Navíc také text knihy je podstatně doplněn a přepracován – odráží se na něm 15 let pokroku astronomie. Zasvěcené a vtipné odpovědi na 100 + 1 záludných otázek stačí na to, aby dílo bylo možno považovat za encyklopedii, seznamující čtenáře s jeho kosmickým okolím od naší Země přes Sluneční soustavu, naši Galaxii a vzdálené galaxie až po vesmír v nejširším slova smyslu. Pro vytvoření představy bude snad nejlépe náhodně otevřít knihu na třech místech.

Přijdeme o Měsíc? Ano, je to tak, dovídáme se nejprve, Měsíc se od Země neustále vzdaluje. Za chvíli se nám však dostane útěchy – po desítkách miliard let se periody rotace Měsíce a Země srovnají a odpadne tak důvod k jejich dalšímu vzdalování. V té době by byl Měsíc od Země asi dvakrát dále než dnes, je ovšem otázka, zda jej i Zemi do té doby zcela nezničí rozhořívající se Slunce. Lze tedy říci, že Měsíc budeme na obloze vidět do skonání věků. Výklad doprovází pohled na Měsíc v mracích nad brněnskou hvězdárnou a detailní fotografie jeho povrchu, jak ji pořídila posádka Apolla 11.

Existují skutečně čtyřhvězdy? Ano, a můžeme se na jednu z nich podívat na fotografii. Nachází se v mlhovině v Orionu a tvoří tam nepřehlédnutelný (ovšem jen v dalekohledu) útvar Trapez neboli Lichoběžník. Dvě ze čtyř složek dvojhvězdy v Lyře lze dokonce vidět i pouhým okem. Jedna ze složek čtyřhvězdy bývá však brzy ze soustavy vypuzena a ani trojhvězda nemá dlouhý život. I pro hvězdy je nejstabilnější soužití párové.

Jsou UFO dopravními prostředky mimozemšťanů? Nejprve jsme poučeni, co je to UFO: jde o zkratku pro Unidentified Flying Objects – neidentifikovatelné létající objekty. Takové objekty sice existují, ale obvykle se je podaří časem vysvětlit. Těch, u nichž se to nepodařilo a zůstala jim tedy nálepka UFO, je z celkového počtu asi pět procent. Ani to ovšem neznamená, že jsou výsledkem činnosti mimozemšťanů, nelze to však ani vyloučit. Jak ukazují fotografie, za UFO mohou být mylně považovány i neobvyklé tvary oblačnosti či z velké dálky pozorované noční světelné produkce.

Zdeněk Mikulášek, Zdeněk Pokorný, Pavel Gabzdyl: Astronomie. 100 + 1 záludných otázek, Aventinum, Praha 2018,176 s.

-jn-

Anatomie jednoho okamžiku

– Do zasedajícího španělského parlamentu vtrhnou v pondělí 23. února 1981 pučisté. Začnou kolem sebe střílet. Poslancům a dalším lidem v sále přikáží, aby si lehli pod lavice. Sedět zůstanou tři politici, kteří se stávají hrdiny knihy spisovatele a profesora španělské literatury Javiera Cercase. Jednání parlamentu, který zrovna hlasuje o důvěře nové vládě, přenáší televize. Je tak k dispozici nejen záznam útoku, ale i dalších několika desítek minut dění v jednacím sále. K záznamu a gestu tří politiků – předsedy dosluhující vlády Adolfa Suaréze, ministra obrany Gutiérreze Mellada a předsedy španělských komunistů Santiaga Carrilla – se Cercas vrací v jednotlivých kapitolách čtivého a přesvědčivě vystavěného vyprávění o počátku moderní španělské konstituční monarchie a konci frankistické diktatury. Sledujeme tak opakované přetáčení filmového pásu a doplňování obrazu stále novými výklady. Suaréz je předseda vlády po smrti Francisca Franca a obnově monarchie, jako dlouholetý člen frankistického hnutí je dokonale obeznámen s jeho strukturami a loajalitami a je schopen, ve prospěch krále, frankistické struktury rozložit. Mellada coby účastník frankistického puče z konce třicátých let a čelný představitel Francovy administrativy měl být pro armádu zárukou, že k demontáži frankismu nedojde. Carrillo coby předseda nejsilnější strany protifrankistické politické opozice byl díky dohodám se Suarézem tím, kdo dal nové vládě symbolickou legitimitu. Reálná politická moc frankismu a legitimita politické opozice jsou leitmotivem Cercasova vyprávění. Že puč z roku 1981 neuspěl, víme z učebnic dějepisu. Cercasovo dokumentární vyprávění dává prostor přemýšlet o motivacích jednotlivých politiků – od těch tří v sále přes pučisty na různých místech Španělska po nově vládnoucího krále. Je to vyprávění strhující a psané s velkou dávkou politické představivosti.

Javier Cercas: Anatomie jednoho okamžiku, ze španělštiny přeložila Adriana Krásová, Prostor, Praha 2018, 464 s.

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 1/2019
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 1/2019

Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918–1938

O jinakosti aneb Hovory v Taxíku

Astronomie. 100 + 1 záludných otázek

Anatomie jednoho okamžiku

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu