Jan Jirkovský

Fotografování je osamělá vášeň

Začínal jste fotografovat v dospělém věku v Praze v 1. českém klubu fotografů amatérů Nekázanka. Co přivede člověka, který chce amatérsky fotografovat, do spolku za dalšími lidmi? Není fotografování záliba i práce přece jen trochu osamělá?

Do jisté míry ano. Je to ale věc, která mi vyhovuje, a vznikají tak moje nejlepší snímky. Mám rád, když se mohu na fotografování plně soustředit a nemusím se o nic jiného starat. A co mě vedlo k tomu být členem fotoklubu? Myslím, že jsem dost společenský člověk, který vyhledává přátelství. Je potřeba si také uvědomit, že jsem začínal v době, kdy nebyl internet, a tak to pro mě byla jediná šance, jak získat cenné rady, zkušenosti a zároveň ukázat svou tvorbu. Jsou to léta, na která rád vzpomínám a z kterých čerpám dodnes.

Říkáte, že pouliční fotografie je pro vás spojena s „chozením“, že nemáte ve zvyku čekat na jednom místě na dobrý snímek. Uměl byste říci, zda chodcům ve městech něco překáží, anebo obecněji – umíte díky pohledu přes sklo objektivu lépe říci, co městům, ve kterých fotografujete, schází?

Jsem opravdu typ fotografa, který na jednom místě moc nepostojí. Ve městě se většinou pohybuji a pozoruji okolí. To je věc, která mě na pouliční fotografii snad baví nejvíc. Sledovat mikropříběhy které se dějí kolem nás. Moje fotografie vznikají ve velké většině v rodném městě, v Praze. Ostatní města tak moc dobře neznám, abych mohl říct, co je a co není špatně. Pro mě osobně je velký problém třeba Náplavka. V letních měsících to na ní žije a jako místo pro odpočinek a zábavu je přímo ideální. Přijde mi ale nešťastné, že zde zároveň vede cyklostezka. Myslím, že je to jak pro chodce, tak pro cyklisty dost nebezpečné. I pro mě je kolikrát těžké během focení nezapomínat, abych nestál v části určené pro kola.

Vybral jste pro otištění v Listech fotografie otužilců v Praze-Braníku, nedaleko nádraží je pláž, kam chodí nudisté, na řece potkáte veslaře, kteří mají základnu na smíchovské straně řeky. Všímáte si častěji řeky jako motivu, anebo jsou pro vás základem pouliční fotografie lidé?

Přiznám se, že voda mě přitahuje celý život. Ať už jako plavce, rybáře nebo jako fotografa. To, že jsem vybral fotografie zrovna ze svého cyklu otužilců, je ale spíš náhoda. Mimo pouliční fotografii se totiž hojně věnuji i reportáži a dokumentu. Mám vyloženě rád projekty, které jsou na delší dobu. V současné době velice intenzivně fotografuji v centru sociálních služeb v Tloskově, snažím se vytvořit dokument o běžném životě zdejších klientů. Původně jsem chtěl ukázat právě tyto fotografie. Kolekce ale ještě není hotová a nechci ji tříštit, a tak padla volba na otužilce, které fotím již několik let a kteří myslím mou tvorbu taky charakterizují.

Mezi svými zahraničními vzory uvádíte fotografa Elliota Erwitta. Co byste se chtěl dovědět, kdybyste s ním měl zítra připravovat rozhovor? A do jaké míry se, třeba v jeho případě, promítá podle vás do tvorby život samotného fotografa?

Miluji humor a jeho fotografie jsou plné humoru. Nikdy jsem ale nebyl nějaký fanda bulvárních informací a znát tvorbu autora mi tak nějak stačilo. Doufám totiž, že se nepletu, když si myslím že podle tvorby dokážu odhadnout, jaký je člověk.

Zeptal bych se ho asi, jak moc fotografování ovlivnilo jeho soukromý život. Jak už jste zmínil, je to hodně osamělá záležitost. Fotograf, který propadne ulici jako on, tráví mnoho času mimo domov. Já mám velké štěstí, že rodina a okolí mají pro moji vášeň pochopení. Takže by mě zajímalo, jak to měl po dobu své kariéry on.

Vystavujete? Anebo byste nás alespoň na nějakou výstavu pozval?

V letošním roce by se měla na podzim uskutečnit velká výstava fotografií z Tloskova, na kterou se moc těším. A také doufám že najdu nějaký vhodný prostor na výstavu svých pouličních fotek. Takže mi držte palce, ať se to podaří, a já vás všechny budu moci pozvat.

-pe-

Jan Jirkovský

Jan Jirkovský (1973) je amatérský fotograf, věnuje se pouliční fotografii, jeho práce najdete mj. na 500px.com/jirkovsky

Obsah Listů 1/2019
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Jirkovský

Fotografování je osamělá vášeň

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu