Brexit! Kromě slova mate byste v současné britské angličtině těko našli pouívanější slovo. Neuběhne hodina, abyste ho nezaslechli. V metru, v trafice, v kostele. Brexit sem, brexit tam, brexit nahoře, brexit dole. Je všude – jen slovníky ho ještě neznají. Nikdo toti neví, co přesně znamená. Brexit, to je v současnosti především jít a nevědět kam. Je to nakonec velmi poetický výraz.
Ať u jsou naše postoje k Evropské unii jakékoliv, základní brexitová fakta pomíjet nelze. Předpovědi britských euroskeptiků, kdysi tak sebevědomě hlásané, se nesplnily. Eurozóna se nezhroutila. Další země z bloku nevystoupily. Británie vstříc skvělé budoucnosti nevykročila. Naopak. Země, která kdysi vládla světu, není v současnosti schopna vládnout ani sama sobě. Bylo by jistě moné poněkud škodolibě podotknout: Máte, co jste chtěli. Pro kadého stoupence liberální demokracie – a doufejme, e jich je mezi námi stále dost – se ale zároveň jedná o pohled velmi smutný. Přeci jen – ten, kdo se tu nyní mezinárodně ztrapňuje, není nikdo jiný ne praotec politického systému, jemu vděčíme za svoji svobodu. A to není tak úplně málo.
Co se bude dít dál, není vůbec jasné. Nikoli pouze autorovi tohoto článku (je vzděláním historik, a tudí notoricky špatný v předpovídání budoucnosti), nýbr vůbec nikomu. Zdá se dokonce, e vládě Theresy Mayové je to jasné ze všech nejméně. Plán A nevyšel, plán B neexistuje. Před hlasováním o dohodě s EU znělo z kuloárů jasné poselství: Pokud bude návrh zamítnut, připadá v úvahu pouze no deal nebo no brexit. Návrh zamítnut byl, avšak ani jedna z nabízených moností se nejeví jako reálná.
Odpor proti bezdohodovému scénáři – tzv. tvrdému brexitu – je enormní. Stojí proti němu všechna velká jména britského byznysu. Jeho vyloučením podmínil jednání s premiérkou vůdce opozice Jeremy Corbyn. V uniklé nahrávce ho jednoznačně odmítl ministr financí Philip Hammond, jeden z nejváenějších členů vlády i celé Konzervativní strany. Pravda, premiérka Mayová byla ve svých vyjádřeních o poznání opatrnější. Bojí se právem reakce pravého křídla Konzervativní strany, reprezentovaného halasným Borisem Johnsonem nebo spíše tichým, avšak o to vlivnějším Jacobem Rees-Moggem. Je ale zároveň přesvědčena, e opustit EU bez dohody je z ekonomického hlediska nejhorší monou volbou. Bude opravdu ochotna poškodit svoji zemi poté, co taktika uspokojit všechny selhala?
Monost zastavení brexitu, hojně skloňovaná v médiích, se zdá ještě nepravděpodobnější. Ano, vyhlášení druhého referenda je podporováno početnými aktivisty a vyslovili se pro něj hned tři bývalí premiéři (John Major, Gordon Brown a Tony Blair). Větší roli ovšem hraje, co si myslí premiérka současná. A ta opakovaně zdůraznila, e brexit zdárně provede, dokonce i v případě, e by se tak skutečně mělo stát za kadou cenu. Není divu – odchod z EU představuje podstatu jejího mandátu. Mayová je zároveň dosud natolik politicky silná, aby ustála opakovaná hlasování o nedůvěře. Dokonce ani v případě jejího pádu není zcela jasné, jak by se k monosti druhého referenda postavil nový ministerský předseda. Jeremy Corbyn dosud v této věci vyhýbavě mlčí, zatímco na opačné straně sněmovny chybí výrazná osobnost, která by ji podpořila. Vcelku logicky se argumentuje zdárným provedením referenda prvního, jeho výsledek by měl být v demokratickém státě respektován.
Ať u bude tento delikátně zamotaný gordický uzel rozřešen jakkoli, budoucnost Spojeného království je prozatím ve hvězdách. Jedno je ale jisté. Slova Nigela Farage o globálních ambicích svobodné Británie nám dnes znějí fantastičtěji ne kdy dřív.
Štěpán Hobza (1993) je básník, prozaik a publicista. Jako básník se představil také v rubrice Básníci a jejich místa v Listech č. 3/2015.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.