Alena Wagnerová

Právo na násilí?

„Paní, a bije vás manžel?“ zeptala se mne najednou moje sousedka při sklizni květáku v JZD v Brně-Komárově, ona družstevnice, já studentka na brigádě. Tehdy jsem to slyšela poprvé. „Ne, nebije mne,“ odpověděla jsem a cítila, že jsem se tou větou nějak vyloučila z obecenství žen, které tu pracovaly. „Tak to máte štěstí,“ řekla a významně se rozhlédla po ostatních ženách okolo, které stejně jako my sklízely květák.

Obavu z mužského násilí jsem s nimi ale sdílela. Že když půjdu v noci sama domů, musím dávat pozor na to, kdo jde za mnou a kdo proti mně, jsem samozřejmě věděla. „Jdi raději středem ulice, ne podle domů, abys zavčas viděla, kdyby se k tobě někdo podezřelý blížil,“ vštěpovala mi maminka. O tom, že by mne mohl někdo přepadnout a znásilnit, jsem tedy věděla, ale že manžel může svou ženu bít, ba umlátit ji, a to zdaleka není tak vzácný úkaz, jsem se dozvídala teprve postupně.

Od druhé poloviny padesátých let, kdy jsem poprvé o domácím násilí vůči ženám slyšela, se v životě žen velmi mnoho změnilo. Jsou dnes vzdělanější, sebevědomější, hospodářsky nezávislé, mají vlastní společenský status. Na násilí vůči ženám se ale jejich rovnoprávností mnoho nezměnilo. Téměř každá třetí žena jak u nás, tak v celé Evropě si životem nese zkušenost s nějakou formou sexuálního násilí. V České republice je podle nedávného zjištění zažilo 32 procent žen, 9 procent pronásledování, 12 procent sexuální zneužívání a 5 procent znásilnění. 90–95 procent pachatelů násilných činů jsou muži, ženy tvoří mezi obětmi 90 procent. V sousedním Německu došlo podle oficiální statistiky v roce 2017 celkem k 138 000 násilných aktů, obětmi bylo 113 000 žen, 147 žen během jednoho roku zavraždil partner, 68 procent pachatelů byli Němci, 6 procent Turci. Nejsou to tedy především uprchlíci, kteří násilné činy na ženách páchají, jak by to naše veřejnost ráda viděla; tento fenomén existuje ve všech etnických a společenských skupinách od nezaměstnaných až po vysokoškolské profesory a politiky. Samozřejmost, s níž mají muži ženy za pouhé sexuální objekty, až otřesně ukázala celosvětová akce postižených žen #MeToo. Uveřejněná čísla jsou ovšem jen špičkou ledovce, protože mnoho žen ze studu násilné činy policii nehlásí.

Jestliže ale teď čtu všechny ty petice a prohlášení brojící proti přijetí Istanbulské úmluvy českým parlamentem, protože prý má rozkládat tradiční českou rodinu, nemohu se zbavit dojmu, že pro jejich autory i autorky podle hesla „to je řečí pro několik facek“ násilí vůči ženám k české rodině patří a bez něj by jí něco chybělo. V žádné z odmítavých stanovisek totiž nenajdeme ani slovo proti násilí na ženách i mužích ve všech formách, jak to istanbulská úmluva jako své centrální poselství formuluje.

Ponechejme teď stranou nesmyslné, ale nebezpečné výroky Ivany Schneiderové a piťhoviny teologa Petra Piťhy, kteří si zřejmě istanbulskou úmluvu pro své potřeby vykonstruovali a teď s ní polemizují. Po jejím přijetí má podle nich u nás dojít k prodeji dětí, vládě homosexuálů a jiným hrůzám, když už mužova pěst stabilitu rodiny nebude posilovat.

Jsou to ale i čeští a moravští biskupové, kteří ve svém otevřeném dopise tvrdí, že úmluva se snaží nastolit nový řád, který je „neslučitelný s přirozeným zákonem, zdravým rozumem a křesťanskou zkušeností“. K této křesťanské zkušenosti ovšem patří i sexuální zneužívání dětí klérem. Úmluva pak také chce „veškeré chování vůči ženám vidět ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami“. Jako kdyby o něm nesvědčilo i násilí vůči ženám. A „přirozený řád stvoření nestaví muže a ženu proti sobě, ale vidí v nich dvě bytosti, které se vzájemně doplňují a teprve spolu vytvářejí Bohem zamýšlenou jednotu“. A pak že není nutné bojovat o rovnost „žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů,“ viz úmluva.

Alena Wagnerová

Obsah Listů 6/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Alena Wagnerová

Právo na násilí?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu