Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 6 > Antonín Rašek: Zase o nás bez nás?

Antonín Rašek

Zase o nás bez nás?

O tom, že by si velmoci připouštěly přílišnou starost o bezpečnost malých zemí, nás naše historická zkušenost dostatečně poučila. Leda v rámci smluv, dohod či unií deklaratorně. Horší je, když jde o velmocenská geostrategická rozhodnutí.

Teď se o jednom dozvídáme z podobně znějících novinových titulků: Trump ohlásil vypovězení smlouvy INF s Ruskem.

Rusko o vypovězení smlouvy oficiálně informoval Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton při návštěvě Moskvy.

Smlouva se týká velmi nebezpečných raket středního a krátkého doletu z roku 1987. Na jejím základě byly tyto rakety s doletem 500 až 5500 km k 1. červnu 1991 v neuvěřitelném počtu 2692 kusů zlikvidovány. Byla na tom všeobecná shoda, protože se proti nim nelze účinně bránit. Obě velmoci se vzájemně obviňují z nedodržování této dohody. Zřejmě jde o pokračování v jejich vývoji, konkrétní nasazení by se dalo těžko utajit. Americký Kongres právě na jejich vývoj vyčlenil 68 milionů dolarů.

USA chtějí smlouvu obnovit za předpokladu, že se k ní připojí Čína. Někteří vojenští analytici soudí, že tím Američané vycházejí vstříc Rusům, protože Číňané těmito raketami středního a krátkého doletu disponují. Tím nelze vyloučit domněnku, že Trumpovým geostrategický cílem je umožnit Rusku se proti této čínské hrozbě účinně bránit a tím de facto postavit obě velmoci proti sobě.

Hledáme-li příčinu a zdroj rozhodnutí, není to zas tak dávno, co se diskutovalo o pokusu bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera znovu využít půl století starou a úspěšnou strategii v globální velmocenské politice. Tehdy se mu s prezidentem Richardem Nixonem podařilo získat Čínu na americkou stranu proti Rusku. A tak se spekulovalo, jestli se to podaří realizovat i Donaldu Trumpovi. Teď v opačném gardu postavit Rusko proti Číně.

Týká se to i nás. Došlo-li by ke zrušení této smlouvy a považujeme-li Rusko za potenciální bezpečnostní hrozbu, jsou tím bezprostředně ohroženy okolní státy včetně zemí visegrádské čtyřky. Konzultoval to někdo s námi? Nebo to zase bude o nás bez nás? A potom budeme vojáky potřebovat spíš doma než třeba v Afghánistánu.

Antonín Rašek

Obsah Listů 6/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.