Jan Vaněček

UNESCO a Český Krumlov

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO byla založena v roce 1945 a mezi dvaceti zakládajícími státy bylo také Československo. Po jeho rozpadu se Česká republika stala členem v únoru 1993. Dnes má tato světová organizace 195 členů. Její sekretariát sídlí v Paříži. Činnost vyvíjí v pěti hlavních oborech: ve vzdělání, přírodních vědách,v sociálních a humanitních vědách, v kultuře a komunikace a v informacích. Z České republiky je v seznamu hmotného dědictví zapsáno deset měst, jedna obec a jeden historický areál, v seznamu nehmotného dědictví jich figuruje pět, například Jízda králů na Slovácku.

Český Krumlov byl zapsán do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO v roce 1992. Mnozí občané města si pokládají otázku, jaký přínos to má pro jejich každodenní život, oč tu vlastně běží.

Zápis zvýrazňuje historicky cennou hodnotu města, což se může stát lákadlem pro turisty. Ročně jich sem zavítá milion tři sta padesát tisíc. Mám ale i zkušenost, že někteří o „zápisu“ nevědí, a přesto Český Krumlov navštěvují. Žádná slavobrána s nápisem „Vítejte ve městě UNESCO“ tu není. Finanční dotace ze zápisu neplynou, to je zapotřebí zdůraznit. Zatím také nikdo nespočítal, jak velký by byl rozdíl mezi členstvím a nečlenstvím, co se profitu z turismu týče. Podle mého se to ani spočítat nedá. Dovídáme se, že kvůli mostu byly vyškrtnuty v roce 2009 ze seznamu Drážďany, ale na návštěvnost to údajně nemělo vliv.

Na konferenci, která se konala v Českém Krumlově u příležitosti dvacátého výročí zápisu v roce 2012, prohlásil Jan Jílek, starosta obce Jankov, pod niž patří Holašovice, zapsané rovněž v seznamu, že pokud by mu někdo dal dva listy papíru, aby sepsal své praktické zkušenosti na toto téma, na prvním listu by popsal klady a na druhém, stejně velkém, zápory. Je to tedy padesát na padesát. Obdobně lze ohodnotit Český Krumlov. Možno v nadsázce říct, že historické centrum města je, co se týče obyvatel, pusté a zalidněné turisty. V současnosti převážně asijskými, kteří po procházce centrem odjíždějí. Utratí tu minimálně. Zůstávají tady po nich hlavně odpadky v koších na náměstí a v ulicích. Z Krumlova se stává jakýsi skanzen, a v nadsázce řečeno se možná bude časem za vstup do města vybírat poplatek, jak bývá u skanzenů zvykem.

Jedním z úkolů, který souvisí se zařazením na seznam UNESCO, je také to, že se s ním občané mají ztotožnit, aktivně se zapojit do různých aktivit, vážit si tohoto členství. Nejedná se tedy jen o památky, jak se často prezentuje. Úkolem managementu města je diskutovat s občany, vysvětlovat, volit vhodná témata, vyslechnout jejich mínění a názory, získávat od nich zajímavé nápady. I to má -podstatný význam pro udržení členství v elitní společnosti. Bylo by poněkud paradoxní, aby postoj občanů byl k tomu skeptický, i když to nelze vyloučit.

V životě je vždy něco za něco. Zápis v seznamu UNESCO znamená nejen reklamu a poctu, ale také určité závazky a regule, jež se musí plnit. Jde o jakousi formu dohledu, který je nutno strpět. Město je povinno podílet se každoročně ve spolupráci s dalšími institucemi na zpracování hodnotící zprávy o stavu statku (myšlen Český Krumlov). Je mu rovněž uloženo konzultovat s představiteli UNESCO chystané nové stavby či rekonstrukce stávajících objektů v zóně historického centra. V případě českého Krumlova nelze nezmínit ani kauzu otáčivého hlediště v zámeckém parku, o jehož existenci se vedou letité spory. A mezi aktéry je také UNESCO.

Jan Vaněček

Obsah Listů 6/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Vaněček

UNESCO a Český Krumlov

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu