Martin Burian

Svoboda tisku a ochránci národa

Rakouský ministr vnitra ze strany Svobodných Herbert Kickl je obviňován z omezování svobody tisku. Letos v září rozeslal jeho tiskový mluvčí, vídeňský policista Christoph Pölzl, všem spolkovým policejním ředitelstvím oběžník, který obsahoval jednoznačnou instrukci: Poskytujte týdeníku Falter, deníkům Kurier a Der Standard jen nejnutnější informace v mezích zákona. Věnujme tedy této nedoporučené četbě více pozornosti.

Z těchto tří periodik by si označení investigativní zasloužil nejvíce týdeník Falter. Originální je nejenom obsah, ale i celkový koncept těchto novin. Podrobný kulturní program města Vídně a stručné přehledy ze všech ostatních spolkových zemí zabírají přibližně polovinu plochy každého čísla. Za pozornost stojí i další produkce vydavatelství Falter, která je žánrově pestrá a většinou se týká domovského města Vídně. V nabídce najdeme nejenom tematické průvodce hlavním městem, ale například i řadu detektivek s titulem Místo činu Vídeň. Autorka Edith Kneiflová umisťuje své příběhy do vídeňských ulic či na předměstí, případně do Burgtheateru nebo na radnici. Nakladatelství vydává také průvodce dalšími městy, ze zahraničních mohu uvést například Prahu, Brno či Bratislavu. Aktuálním, chcete-li žhavým, tématům se vydavatelství nevyhýbá. Alespoň jeden příklad za všechny: kniha autorů Michela Reimona a Evy Zelechowské Putinovi pravicoví přátelé s podtitulem Jak evropští populisté prodávají své národy.

Na tom, že je možné považovat týdeník Falter za investigativní, mají nepochybně zásluhu spoluzakladatel, vydavatel a šéfredaktor Armin Thurnher a druhý šéfredaktor Florian Klenk. Vystudovaný právník měl původně v plánu stát se obhájcem. Již během studií ve Vídni a v Holandsku byl společensky velmi aktivní, posléze dal zcela přednost novinařině. Díky svému osobnímu nasazení a odbornému vzdělání si vytvořil zasloužené renomé.

O tom, zda lze považovat za investigativní deník Kurier, je možné diskutovat. Jisté však je, že redakce se současné vládnoucí nomenklatuře nepodbízí. Často a podrobně informovali o aféře s domovní prohlídkou ve Spolkovém úřadu na ochranu ústavy a boj proti terorismu (viz Listy č. 5/2018). Osmého listopadu referovali o výpovědi šéfa zmíněného úřadu Petera Gridlinga před parlamentním vyšetřovacím výborem. Dle jeho prohlášení byl v den razie povolán na ministerstvo vnitra, které nyní patří do rezortu strany Svobodných. Generální tajemník, policista a ministrův důvěrník Peter Goldgruber mu údajně vyhrožoval ztrátou pracovního místa, což se za několik dnů opravdu stalo. Deset týdnů později byl Gridling na základě soudního rozhodnutí vrácen zpět do funkce. Na dřívější dotazy generálního tajemníka, které buršácké spolky úřad v letech 2012 až 2017 sledoval a kde byli na úseku extrémní pravice nasazeni skrytí agenti, odmítl Gridling odpovědět. Důvodné podezření, že účelem unáhlené domovní prohlídky byla snaha Svobodných úřad zdiskreditovat a současně zjistit, co úřad na ultrapravičáky ví, se tímto víceméně potvrdilo.

Třetí „nebezpečné“ periodikum Der Standard zaujme již na první pohled poněkud staromódní, seriózně působící grafickou úpravou a lehce narůžovělým papírem. Na jeho stránkách je možné nalézt mnoho kvalitních a rozsáhlých článků na současná politická témata; o propagaci současné vlády se rozhodně nejedná. Jedním z hlavních témat, a v tom samozřejmě není Der Standard osamocen, je takzvaný OSN – Migrační pakt. Teorii o tom, že nepodepsání Globální dohody o bezpečné, řízené a legální migraci není nic jiného než populistický tah, potvrzuje rozhovor s expertem Andreasem Schloenhardtem. Tento čtyřiačtyřicetiletý mezinárodně uznávaný a v zahraniční často zaměstnávaný právník na vytváření textu smlouvy spolupracoval. Kritizuje současnou rakouskou vládu za to, že dokument odmítá podepsat. Politování nad tímto krokem vyslovili mimo jiné dva rakouští prezidenti – ten současný Alexander Van der Bellen a jeho předchůdce Heinz Fischer. Andreasovi Schloenhardtovi nevyhovuje již samotné redukování názvu na OSN – Migrační pakt. Zdůrazňuje, že idea zformulovat takovou úmluvu vznikla v roce 2016, krátce poté, kdy během migrační vlny docházelo k chaotickým scénám. Základním cílem navrhované dohody je najít lepší prostředky a cesty, jak takové situace řešit. Dále poukazuje na dva důležité body. Cituji: „Státy mají dostat možnost migraci lépe kontrolovat. Zároveň s tím se má pro migranty snížit nebezpečí a riziko. Nemělo by docházet k tomu, aby lidé riskovali život proto, aby se dostali z bodu A do bodu B. Z toho ale nevyplývají žádná práva pro migranty ani žádné povinnosti pro státy. Jde pouze o to prodiskutovat správný přístup k migraci.“

Na oficiálních stránkách Svobodné strany Rakouska – sociální vlastenecké strany slaví jedna z vládnoucích stran své úspěchy. Prezidentský kandidát této strany Norbert Hofer, současný ministr dopravy, prosadil na několika dálničních úsecích zvýšení nejvyšší povolené rychlosti na 140 kilometrů v hodině. Další rozšíření se plánuje. Koncem října navštívil ministr vnitra Kickl Moskvu. Ulehčí se takto odsun provinilých Čečenců do Ruska. Co se týče bezpečnosti odsunutých, míní Herbert Kickl následující: „Neustále to prověřujeme a nevidíme žádný důvod pochybovat o tom, že návrat do Ruska je návrat bezpečný.“ Kicklova první návštěva Ruska se konala na přání hostitele s vyloučením veřejnosti. Šéf strany vicekancléř Heinz-Christian Strache si pochvaluje, že Rakousko Migrační pakt nepodepíše. Děkuje kancléři Kurzovi za to, že vzal jejich masivní obavy vážně. Cituji: „Je to mojí a naší stranou žitá odpovědnost ve vládě ochraňovat rakouské občany, hájit a zajišťovat naši rakouskou suverenitu, ústavu a svrchovanost rozhodování v otázkách migrace.“

Populisté na celém světě mají zavedenou metodu, která nyní na mnoha místech planety vykazuje značné úspěchy. Nejdříve je nutno nahnat pořádný strach, v současnosti dobře slouží strach z migrantů. Posléze následují sliby spolehlivé ochrany před tímto nebezpečím.

O stoprocentní spolehlivosti sní nejenom výrobci a uživatelé kondomů, ale častokrát i my občané. Kdo by nechtěl mít ráj na zemi alespoň na chvíli? Vždyť je to tak snadné, stačí jen zvolit správného ochránce.

Martin Burian (1960) je výtvarník, od roku 2015 spoluvydavatel Listů. Žije v Rakousku.

Obsah Listů 6/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Martin Burian

Svoboda tisku a ochránci národa

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu