Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 6 > Ferdinand Vrábel: Prevrat na Slovensku v októbri a novembri 1918
Z těchto tří periodik by si označení investigativní zaslouil nejvíce týdeník Falter. Originální je nejenom obsah, ale i celkový koncept těchto novin. Podrobný kulturní program města Vídně a stručné přehledy ze všech ostatních spolkových zemí zabírají přiblině polovinu plochy kadého čísla. Za pozornost stojí i další produkce vydavatelství Falter, která je ánrově pestrá a většinou se týká domovského města Vídně. V nabídce najdeme nejenom tematické průvodce hlavním městem, ale například i řadu detektivek s titulem Místo činu Vídeň. Autorka Edith Kneiflová umisťuje své příběhy do vídeňských ulic či na předměstí, případně do Burgtheateru nebo na radnici. Nakladatelství vydává také průvodce dalšími městy, ze zahraničních mohu uvést například Prahu, Brno či Bratislavu. Aktuálním, chcete-li havým, tématům se vydavatelství nevyhýbá. Alespoň jeden příklad za všechny: kniha autorů Michela Reimona a Evy Zelechowské Putinovi pravicoví přátelé s podtitulem Jak evropští populisté prodávají své národy.
Na tom, e je moné povaovat týdeník Falter za investigativní, mají nepochybně zásluhu spoluzakladatel, vydavatel a šéfredaktor Armin Thurnher a druhý šéfredaktor Florian Klenk. Vystudovaný právník měl původně v plánu stát se obhájcem. Ji během studií ve Vídni a v Holandsku byl společensky velmi aktivní, posléze dal zcela přednost novinařině. Díky svému osobnímu nasazení a odbornému vzdělání si vytvořil zaslouené renomé.
O tom, zda lze povaovat za investigativní deník Kurier, je moné diskutovat. Jisté však je, e redakce se současné vládnoucí nomenklatuře nepodbízí. Často a podrobně informovali o aféře s domovní prohlídkou ve Spolkovém úřadu na ochranu ústavy a boj proti terorismu (viz Listy č. 5/2018). Osmého listopadu referovali o výpovědi šéfa zmíněného úřadu Petera Gridlinga před parlamentním vyšetřovacím výborem. Dle jeho prohlášení byl v den razie povolán na ministerstvo vnitra, které nyní patří do rezortu strany Svobodných. Generální tajemník, policista a ministrův důvěrník Peter Goldgruber mu údajně vyhrooval ztrátou pracovního místa, co se za několik dnů opravdu stalo. Deset týdnů později byl Gridling na základě soudního rozhodnutí vrácen zpět do funkce. Na dřívější dotazy generálního tajemníka, které buršácké spolky úřad v letech 2012 a 2017 sledoval a kde byli na úseku extrémní pravice nasazeni skrytí agenti, odmítl Gridling odpovědět. Důvodné podezření, e účelem unáhlené domovní prohlídky byla snaha Svobodných úřad zdiskreditovat a současně zjistit, co úřad na ultrapravičáky ví, se tímto víceméně potvrdilo.
Třetí nebezpečné periodikum Der Standard zaujme ji na první pohled poněkud staromódní, seriózně působící grafickou úpravou a lehce narůovělým papírem. Na jeho stránkách je moné nalézt mnoho kvalitních a rozsáhlých článků na současná politická témata; o propagaci současné vlády se rozhodně nejedná. Jedním z hlavních témat, a v tom samozřejmě není Der Standard osamocen, je takzvaný OSN – Migrační pakt. Teorii o tom, e nepodepsání Globální dohody o bezpečné, řízené a legální migraci není nic jiného ne populistický tah, potvrzuje rozhovor s expertem Andreasem Schloenhardtem. Tento čtyřiačtyřicetiletý mezinárodně uznávaný a v zahraniční často zaměstnávaný právník na vytváření textu smlouvy spolupracoval. Kritizuje současnou rakouskou vládu za to, e dokument odmítá podepsat. Politování nad tímto krokem vyslovili mimo jiné dva rakouští prezidenti – ten současný Alexander Van der Bellen a jeho předchůdce Heinz Fischer. Andreasovi Schloenhardtovi nevyhovuje ji samotné redukování názvu na OSN – Migrační pakt. Zdůrazňuje, e idea zformulovat takovou úmluvu vznikla v roce 2016, krátce poté, kdy během migrační vlny docházelo k chaotickým scénám. Základním cílem navrhované dohody je najít lepší prostředky a cesty, jak takové situace řešit. Dále poukazuje na dva důleité body. Cituji: Státy mají dostat monost migraci lépe kontrolovat. Zároveň s tím se má pro migranty sníit nebezpečí a riziko. Nemělo by docházet k tomu, aby lidé riskovali ivot proto, aby se dostali z bodu A do bodu B. Z toho ale nevyplývají ádná práva pro migranty ani ádné povinnosti pro státy. Jde pouze o to prodiskutovat správný přístup k migraci.
Na oficiálních stránkách Svobodné strany Rakouska – sociální vlastenecké strany slaví jedna z vládnoucích stran své úspěchy. Prezidentský kandidát této strany Norbert Hofer, současný ministr dopravy, prosadil na několika dálničních úsecích zvýšení nejvyšší povolené rychlosti na 140 kilometrů v hodině. Další rozšíření se plánuje. Koncem října navštívil ministr vnitra Kickl Moskvu. Ulehčí se takto odsun provinilých Čečenců do Ruska. Co se týče bezpečnosti odsunutých, míní Herbert Kickl následující: Neustále to prověřujeme a nevidíme ádný důvod pochybovat o tom, e návrat do Ruska je návrat bezpečný. Kicklova první návštěva Ruska se konala na přání hostitele s vyloučením veřejnosti. Šéf strany vicekancléř Heinz-Christian Strache si pochvaluje, e Rakousko Migrační pakt nepodepíše. Děkuje kancléři Kurzovi za to, e vzal jejich masivní obavy váně. Cituji: Je to mojí a naší stranou itá odpovědnost ve vládě ochraňovat rakouské občany, hájit a zajišťovat naši rakouskou suverenitu, ústavu a svrchovanost rozhodování v otázkách migrace.
Populisté na celém světě mají zavedenou metodu, která nyní na mnoha místech planety vykazuje značné úspěchy. Nejdříve je nutno nahnat pořádný strach, v současnosti dobře slouí strach z migrantů. Posléze následují sliby spolehlivé ochrany před tímto nebezpečím.
O stoprocentní spolehlivosti sní nejenom výrobci a uivatelé kondomů, ale častokrát i my občané. Kdo by nechtěl mít ráj na zemi alespoň na chvíli? Vdyť je to tak snadné, stačí jen zvolit správného ochránce.
Martin Burian (1960) je výtvarník, od roku 2015 spoluvydavatel Listů. ije v Rakousku.
Ferdinand Vrábel (1948) je historik. Zaoberá sa dejinami I. ČSR, problematikou antisemitizmu a národnostných menšín.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.