Antonín Rašek

Demokraticky zvolený politik má dostat šanci

Vyvrcholením oslav padesátého výročí pražského jara a vzpomínky na jeho násilné ukončení 21. srpna 1968 měl být pietní akt před budovou Českého rozhlasu. Pietní akt to v žádném případě nebyl. Pro přímé účastníky tehdejších událostí na Vinohradské třídě to muselo být zklamáním. Dovedu si to představit, byl jsem tam tenkrát také. Prezident Miloš Zeman se díky své prognostické profesi angažovat odmítl. Dobře věděl proč. Odnesl to premiér Andrej Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který byl v tu dobu ještě na houbách.

Přemýšlím, co se za více než čtvrtstoletí s českou společností stalo, když se jedna její část delší dobu nemůže vyrovnat s tím, že většina si demokraticky zvolí někoho jiného, než si přála menšina. Kdyby šlo o novou politickou garnituru, která chce skončit se svobodnými volbami, bylo by to něco jiného, ale o nic takového přece nejde. Volby jsou pomalu každý rok, tak je možné měnit politickou scénu kontinuálně. Ale to vyžaduje jisté pozitivní úsilí, že? Podobné praktiky se objevují i v médiích. Když jsme začali u premiéra, stačí vzpomenout, jak se k němu zachovala v jednom večerním pořadu Události, komentáře na ČT24 moderátorka Daniela Písařovičová. Dávala mu jako lidé před rozhlasem najevo svůj vztah k němu. O to víc je nutné ocenit Babišův klid a trpělivost, jiný politik by za takové situace vypěnil. Zvláště je-li v pětadvacetiminutovém programu přerušován snad třicetkrát. A tak se televizní divák musel spokojit s tím, že se mu premiérovo sdělení dostává po dávkách, pokud vůbec. Po prázdninách se na TV Barrandov v rozhovoru s moderátorem Jaroslavem Soukupem opět objevil Miloš Zeman. Mít v televizi pravidelně prezidenta je jistě terno. Navíc když se poté ve studiu objeví právě i premiér. Jako divák jsem ale znovu začal mít pochybnosti o tom, koho tato stanice vlastně prezentuje, není-li jím generální ředitel v dvojroli moderátora. Ten často pro své otázky využívá víc času, než dává k dispozici hostu.

Nic proti tomu, objeví-li se přitom zajímavé informace. Jenže v případě Jaroslava Soukupa o tom mluvit nelze. Babiš se k nepřerušovanému slovu v podstatě nedostal. I když lidé byli třeba zvědaví, co ta operace Sophia k záchraně uprchlíků vlastně obnáší. A tak jsem raději přeladil na přenos fotbalového zápasu Sevilla FC – Sigma Olomouc. A vzpomínal, jaký je to požitek poslouchat hovory Na plovárně, které vede Marek Eben. Nepatřím k Babišovým voličům, ale ke kritikům jeho korporativního pojetí státu. Byl-li však demokraticky zvolen, musí dostat šanci. Není horším premiérem, než které jsme už zažili.

Antonín Rašek, Praha

Obsah Listů 6/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Demokraticky zvolený politik má dostat šanci

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu