Antonín Rašek

Trump: Forma a obsah

Obsah a forma jako základní párové filozofické kategorie odrážejí dvě vzájemně spjaté stránky skutečnosti, tj. souhrn vnitřních prvků a vlastností daného problému a jak je tento souhrn prezentován. Tolik učebnice.

V Evropě jsme si navykali na to, že opomíjení obsahu a absolutizace formy, tedy účelová prezentace problémů bez ohledu na jejich skutečnou podstatu, je tzv. normální. Děje se to všude – v politice, v byznysu i ve vědě. Zapomněli jsme na rizika, která to přináší. Pak přišel Donald Trump a svým politickým stylem nemilosrdně vytrhl evropské politiky z jejich pohodlného a nebezpečného zahledění do stále nereálnějšího ideálního světa, existujícího stále více mimo objektivní realitu.

Když tento styl, odvozený od pragmatismu obchodních jednání, uplatňoval doma nebo ke Kim Čong-unovi, nikoho tím příliš nevzrušoval. Nešlo o nás. Mohli jsme se tím dokonce bavit. Teď uhodilo i u nás. A zdá se, jako by zuřivé smlouvání od boku nastřelenými cenami přestalo být doménou pověstného perského trhu. I v politice se lze pateticky hrdlit o dvě procenta a vzápětí s ještě větším zaujetím o čtyři.

Ale vážně. Transatlantické vztahy jsou pro EU životně důležité. Stačí připomenout úlohu Spojených států ve dvou světových válkách i v té studené, abychom s mírnou ironií přešli formu a vážněji se věnovali obsahu.

Evropu představovanou dnes Evropskou unií čeká tvrdá a těžká emancipace. Dosáhli jsme jí do jisté míry v kultuře a ekonomice, musíme si ji zajistit i v bezpečnosti. První kroky jsme učinili v řešení nelegální migrace. Naučili jsme se organizovat a koordinovat expediční aktivity; i když setrvávat v Afghánistánu osmnáct let bez vyhlídky ukončení konfliktu je pro západní politiku a vojenské schopnosti západních zemí dehonestující.

O to víc se v rámci světové bezpečnosti musíme postarat o obranu našeho kontinentu a konečně si ujasnit, které jsou kromě nelegální migrace naše největší bezpečnostní hrozby. A to zvláště pokud jde o Rusko, o jehož záměrech existují diametrálně rozdílné soudy.

Pro evropské politiky je trapné čekat s napětím před každým summitem, co jim představitel zámořské supervelmoci zase nevybíravě vytkne. A nakolik bude pod faktem nutné obrany lobbovat za zájmy amerických firem, dobře si vědom toho, že evropské státy NATO nejsou schopny ani definovat vlastní obrannou strategii s odpovídajícím finančním zabezpečením, natož koordinovat, prosazovat a rozvíjet evropský zbrojní průmysl. Představitelé Německa, Francie a dalších velkých evropských zemí si stále více uvědomují, že tato pozice je pro ně silně zahanbující. A také to, že jim ji jejich voliči budou zřejmě stále méně ochotní tolerovat.

Antonín Rašek, Praha

Obsah Listů 5/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Trump: Forma a obsah

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu