Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 5 > Lukáš Kantor: ČT zpackala diskusi o kapitalismu

Lukáš Kantor

ČT zpackala diskusi o kapitalismu

Červencový Fokus Václava Moravce o budoucnosti kapitalismu své zásadní a zajímavé téma vůbec nevytěžil. Řada klíčových otázek v dvouhodinové diskusi ani nezazněla. ČT 24 vybrala dobře jen třetinu řečníků. Pořadu uškodil i měkký přístup moderátora k nim.

Tyto a další chyby jsou o to závažnější, že Moravec je moderátorskou hvězdou ověnčenou novinářskými cenami. Fokus patří mezi nejsledovanější programy ČT 24 a vytváří jej nejméně sedmičlenný tým. Jeho vedoucí Andrea Majstorovičová na webu uvedla, že má s kolegy „naprosto výjimečný čas na přípravu“ jednotlivých dílů. Tentokrát se to ale na výsledku neodrazilo.

O kvalitě debaty rozhoduje především složení jejích účastníků. Je základním pravidlem mediálního i akademického provozu, že k nastolenému tématu se mají vyslovovat především odborníci na ně. Nikoli tzv. mluvící hlavy, které ochotně okomentují cokoliv. Ne (intelektuální) celebrity, které možná přilákají -diváky, ale neobohatí je tolik jako zasvěcenější, byť méně známí lidé.

Už jen zběžný pohled na publikace pozvaných profesorů odhaluje, že žádný se povaze a vývoji kapitalismu (soustavněji) nevěnuje. Nezaměřují se ani na jinou úzce související ekonomickou či sociologickou problematiku. Nepůsobili v byznysu či v antikapitalistickém hnutí. Filozof a biolog Stanislav Komárek, filozof a ekolog Josef Šmajs a právník Jan Kysela neměli proto v debatě vystupovat.

Největší nepatřičností bylo pozvání zpěvačky Tonyi Gravesové. Zároveň šlo o nefér krok vůči ní. Všichni ostatní hosté mluvili z pozice otitulovaných expertů a vyjadřovali se hlavně ke strukturálním záležitostem. Gravesová hovořila jako občan (jakou část společnosti ale zastupovala?) prezentující osobní názory a zkušenosti. Její výroky logicky nedosahovaly „hlubokomyslnosti“ přítomných akademiků. Znevýhodnění čelila i proto, že jako rodilá Američanka neovládá dokonale češtinu. Pokud chtěla ČT někoho, kdo může porovnat českou a americkou realitu, vhodnější by byl např. Erik Best, Jan Švejnar, Jiří Pehe, Alexander Vondra či Tomáš Klvaňa. Z šesti účastníků diskuse byli dobře vybraní jen dva – ekonomové Miroslav Singer a Soňa Jonášová. Ty měl doplnit někdo, jenž prosazuje nahrazení kapitalismu socialismem či jiným alternativním systémem. Tento radikálně opoziční hlas totiž ve vysílání nezazněl. Tím veřejnoprávní televize dokázala, že jí na skutečné názorové pluralitě nezáleží. A že nemyslí vážně ani první větu, kterou zvolila jako upoutávku k pořadu: „Je kapitalismus nejlepší ze špatných možností?“ Na tuto otázku lze odpovědět ano i ne a oba tábory zasloužily dostat prostor.

Moderátor má mj. diskutující usměrňovat, aby neodbíhali od tématu a mluvili co nejsrozumitelněji (tj. i bez zbytečně akademické hantýrky). Moravcovi se to nepodařilo v případě Šmajse. Jeho téměř nepřerušované vstupy nešly k věci a ještě trpěly rozvleklostí. Z praktické otázky na (slabou) etiku podnikání utekl Šmajs k rozdílu mezi etikou a morálkou. Z úst vypustil i nicneříkající věty: „Vyučovat etiku je užitečné, protože si uvědomíme ontologickou koncepci, v níž lze Zemi pochopit jako součást vesmíru a zároveň jako širší rámec kultury, tedy civilizace, tedy kapitalismu.“

Šmajs to vzal takzvaně od Adama, takže povyprávěl i o tom, jak lidský druh přežíval v „křovinaté savaně“. Došlo i na úsměvné výroky: „Naším domovem byly koruny stromů tropických pralesů. My dneska musíme žít na zemi, tady jako třeba v Praze.“ Podivný monolog pokračoval obecným výkladem o „predátorském duchovním paradigmatu“. Pak Šmajs opět zeširoka hovořil o „biofilním paradigmatu“.

Moravec to měl utnout (kdyby totéž předvedl student u zkoušky, sklidil by právem kritiku za „okecávání“). V zájmu diváka i Šmajse (aby se nezesměšnil). Na místě byla konkrétní otázka: jak byste kapitalismus (chování výrobců/spotřebitelů) změnil, aby se více řídil biofilním paradigmatem?

Jako další z témat přišly na přetřes (rostoucí) příjmové nerovnosti. Ty kriticky nadnesla reportáž o mizerně ohodnocené hospicové zdravotní sestře. To je nahrávka na smeč, máte-li ve studiu přepláceného bankéře a představitelku šoubyznysu, kde jsou často výdělky rovněž nadprůměrné. Správný moderátor by tedy hned logicky navázal otázkou: proč má finančník či umělkyně mnohem víc peněz než paní v reportáži? Je to nutný projev kapitalismu? Moravce ale tento dotaz buď nenapadl (nepravděpodobné), nebo se jej neodvážil položit. Ostatně i jeho – utajovaný – plat je nejspíš výrazně vyšší (zaslouženě?!) než plat hospicové sestry. Tohle už není jen odfláknutá moderátorská práce, ale i pokrytectví v přímém přenosu.

Tvůrci Fokusu neudělali poctivě rešerše k tématu, nebo se řadě oblastí záměrně vyhnuli. Namátkou: značná část nejen odborné literatury se zabývá tzv. variacemi kapitalismu. Ten totiž vypadá jinak ve Švédsku a jinak v Číně. Moravec se měl proto ptát: Který z modelů kapitalismu převáží v 21. století? Zůstane ten evropský spojen s liberální demokracií a sociálním státem?

Různou podobu má i kapitál, jak naznačují přívlastky ekonomický, sociální a kulturní. Nově se někdy hovoří i o kapitálu erotickém. Ale ne v diskusi ČT, tam se takové věci ani nezmíní. Ač o budoucnosti, pořad se nedotkl ani těchto kardinálních otázek: jak dnešní kapitalismus ovlivní čtvrtá průmyslová revoluce či rozmach kryptoměn? Bude o úspěchu nadále rozhodovat především kapitál ekonomický, nebo se (opět) zvýší význam toho sociálního?

Do vysílání se zato vešel rozhovor Moravce s dětmi. O tom, co je trh, zda dostávají kapesné a jestli budou chudí či bohatí. Zchudnout by ale měl moderátor a jeho spolupracovníci. Za své chyby by zasloužili odebrat odměny. Protože peníze jsou v kapitalismu hlavní návnadou i bičem. A červencový Fokus byl opravdu promarněnou příležitostí.

Lukáš Kantor, Praha, doktorand FSV UK a bývalý redaktor ČTK

Obsah Listů 5/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.