Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 5 > Petr Kolman: Co Čech, to hrdina?

Petr Kolman

Co Čech, to hrdina?

Uběhlo již několik týdnů od padesátého výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, nicméně rád bych se stručně vrátil k jedné důležité věci s tímto smutným výročím spojené. In medias res: Nemohu již vystát ty opakující se povýšenecké a moralizující „kecy“ některých uživatelů sociálních sítí, publicistů, ale i leckterých politiků a političek a dalších rozumbradů, že prý jsme se v památném roce osmašedesátém – „měli bránit se zbraní v ruce“. A pak následuje kratší či delší falešně moralizující pojednání o tom, kterak to mělo neblahý vliv na „duši našeho národa“, a že se pak nesmíme divit, že dnes jsme tam, kde jsme.

Přátelé, kdybychom se v té době skutečně bránili, tak by nás tu teď alespoň půlka vůbec neseděla a nemohla by tudíž hrdinně nadávat a moralizovat.

Nalejme si čistého piva, většina vašich (našich) rodičů a prarodičů by byla mrtvá. Ano, úplně mrtvá, ne jako v počítačové hře, kde máte pět či patnáct životů. Určitě je na místě připomenout, že úplně stačí, aby v pyramidě života ubyl jeden dědeček či pradědeček, a osoba jaksi absolutně biologicky nevznikne.

Uvědomme si, jak hulákáme, když vypadne na hodinu wi-fi anebo v blízkém hypermarketu dojde plzeň v akci. Lidičky, co byste pak dělali, pakliže byste ve vámi preferovaném boji se Sověty (a dalšími „spojenci“ z Varšavského paktu) kupříkladu přišli o ruku či nohu, nebo o oboje? Sancta simplicitas! Ergo kladívko, po bitvě každý generálem.

Je mi jasné, že moje krátká glosa mnohé hrdinné bojovníky naštvala, avšak kdybychom v bájném osmašedesátém bojovali, skončilo by to s největší pravděpodobností totální zkázou našich národů – jak Čechů, Moravanů, Slezanů, tak i Slováků.

Ve zdvořilé nadsázce na závěr dodávám: A potom bychom již nevyhráli žádný šampionát v ledním hokeji, biatlonu ani v kolové... dokonce bychom se ani nedozvěděli, jak dopadne rozvod manželů Paroubkových.

To bychom opravdu chtěli?

Petr Kolman, Brno, právník a publicista

Obsah Listů 5/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.