Tentokrát 11. června na Českém rozhlase Plus. A v souvislosti s hypotékami zapochyboval o fetišizaci touhy Čechů bydlet ve svém. Jako by to bylo lidské právo. Zatímco ve vlastním domku nebo bytě bydlí ani ne padesát procent Němců, u nás je to sedmdesát a osmdesát procent. Je to údajně jakýsi relikt komunistické minulosti. Ale u za první republiky majitelé losů státní loterie snili o výhře a zpívali si: Do kapsy si miliónek zastrčíme, dům si za něj postavíme hned!
Do sporu o hypotékách a osobním vlastnictví bytů a domů se v rozhovoru s Jaromírem Soukupem na TV Barrandov také vmísil prezident Miloš Zeman. Na adresu mladých Praanů, pro které u je vlastní bydlení v hlavním městě nedostupné, řekl, ať se odtud vystěhují, jinde si obojí pořídí laciněji. Je to tedy opravdu rada, zvláště pro mladé, kteří tu vyrostli, mají tu rodiče a známé, prostě se tu cítí doma.
K stáru jsme se také pošetile rozhodli našetřit si na byt. A jestli jsme něco v ivotě udělali špatně, tak v tomhle případě dobře. Bydlet ve svém je jedna z mála jistot ve stále nejistějším světě.
Jiří Rusnok v mnoství čísel, která v jinak dobrém rozhovoru prezentoval, má ve své paměti určitě uloeno, jak vysoké jsou u nás nájmy a e prudce stoupají, zvláště v Praze. Mnohdy dosahují téměř výše splátek za půjčku. Teď porostou dál. Take od člověka, který měl blízko k levici, bych předpokládal k bydlení jiný přístup. Aby z jeho vystoupení neměli lidé pocit, e mu větší starost dělají banky.
Guvernér by byl v tom svém moná jen uřeknutí nevinně, kdyby nezapadalo do způsobu vládnutí u nás. Na zvláště strategickou úroveň vládnutí mají vliv různé vědní disciplíny. A to způsobem zadávání analýz, prognóz a projektů nebo prostřednictvím poradců a poradních orgánů vlády a parlamentu. Vliv je diferencovaný a týká se to i společenskovědních oborů. U nás u víc ne pětadvacet let, nemluvě o letech předchozích, mají rozhodující slovo ekonomové. Charakter našeho vládnutí je od dob premiéra Václava Klause ekonomokratický, vládne ekonomokracie. Psychologové, sociologové, politologové, ekologové, demografové a experti dalších společenskovědních disciplín zůstávají vzhledem ke komplexnosti řídících procesů stále spíš stranou. Dost si to malou iniciativou ale zavinili sami. A tak je ekonomie nadále v roli státní supervědy. Abychom nepřeháněli, věda můe mít vliv i na strategické vládnutí za předpokladu, e cosi takového existuje. Zatím a na výjimky byly naše vlády včetně té poslední vládami udrovacími, bez realizace dlouhodobých projektů. Ani dokumenty k ustanovení vlády současné nesvědčí o tom, e by se situace podstatně změnila. Stačilo by začít tím, aby se před přijetím jakéhokoli závanějšího rozhodnutí trvalo na povinnosti anticipovat, jaké bude mít sociální důsledky. Nebylo tomu tak například při přijetí sluebního zákona nebo u způsobu placení daní.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.