Petr Kolman

Úkol pro ministra

Máme nového ministra spravedlnosti. Po různých substandardních personálních turbulencích se jím nakonec stal zkušený právník Jan Kněžínek. Nový ministr chce úzce spolupracovat se všemi právnickými profesemi, aby výstupy jeho orgánu byly všeobecně akceptovatelné. Hodlá mimo jiné pokračovat v elektronizaci justice a zaměřit se na přípravu nového občanského soudního řádu a též vylepšit řád trestní. To je jistě chvályhodné. Do pomyslné mozaiky jeho úkolů bych si ovšem dovolil přidat jeden opomíjený kamínek. Zatímco o platech soudců se hovoří dosti často, je zarážející, jak se zapomíná na finanční odměny přísedících u soudů. Ty jsou dlouhodobě naprosto pro srandu králíkům – abychom satiricky narazili na dřívější události na ministerstvu spravedlnosti. Za den (nikoliv hodinu) u soudu dnes dostane přísedící odměnu 150 (slovy sto padesát) korun a náhradu mzdy (a cestovné). Připomeňme, že základní úlohou přísedících je u soudu zastupovat řadového občana. Tedy vyvažovat, obrušovat, doplňovat a svým způsobem i kontrolovat názory soudců – zpravidla dlouholetých profesionálů. Z procesního hlediska je podstatné, že u sou ního procesu musí přísedící vydržet až do konce, jinak celé soudní řízení musí začít znovu od začátku.

V ČR aktuálně působí okolo pěti tisíc šesti set přísedících. Pozor, více než šedesát procent z nich již dosáhlo věku 60 let. Českým a moravským soudům -aktuálně chybí skoro třetina přísedících a situace se zhoršuje. Kvalita leckterých přísedících též mnohdy není úplně hvězdná, jak kdysi napsal do seminární práce jeden můj student. Vzácností není, že přísedící část (někdy i celé) soudního jednání prospí. Což je zákonitě dáno i zmíněným vyšším věkem a abnormálně nízkou finanční motivací. Nutno taktéž upozornit na systémový zlozvyk, že nedostatek přísedících léčí soudy vlastními zaměstnanci. Je pak otázka, zda přísedící-zaměstnanci soudů řádně plní funkci nezávislé pojistky spravedlnosti.

Idealista jistě namítne: čeští přísedící to přece nedělají pro peníze, je to de facto vysoce čestná funkce. To jistě ano, ale zkuste třeba u pracovního pohovoru zaměstnavateli sdělit, že vás bude muset několikrát do roka uvolňovat k soudu. Jednomu známému kdysi potenciální zaměstnavatel jen suše sdělil – milý pane, to se musíte rozhodnout, zda budete pracovat u nás, či na soudě. Někteří vykutálenější zaměstnavatelé dokonce svým zaměstnancům doporučovali, aby na činnost u soudu čerpali svou dovolenou na zotavenou. Inu, soudní rekreace.

(Autor je právní pedagog.)

Petr Kolman

Obsah Listů 4/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Petr Kolman

Úkol pro ministra

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu