Tomáš Tichák

Psáno budoucím

V době, kdy vychází tento fejeton, soustřeďuje se národ na mistrovství světa v kopané. Cyklus demisí a instalací premiéra na věčné časy a jeho vlád například už asi vzrušuje málokoho. Řekl jsem si tedy, že mám-li psát pro budoucí čtenáře, zaměřím se na téma Messi versus Neymar (u nás dle anglické klávesnice zvaný Nezmar). Pak ale zazvonil telefon, a když jsem zvedl sluchátko, robotický ženský hlas pravil, že mi bude přečtena sms zpráva a ta zpráva zněla: „Bude večer.“

Majitelé pevných telefonních linek to zažili, digitálně mobilní svět 21. století se takto kostrbatě zkouší propojit s érou 19. století Grahama Bella. Text zaslaný ze známého čísla je ovšem něco jiného než anonymní a monotónní ústní sdělení. Kdo a co tím chtěl říci? Napřed se mi vybavila píseň: „Bude večer, už zapadá slunéčko. / Za hory, za lesy, potěšení, kdeže si, / pro tebja mňa zabolelo srdéčko.“ Prý moravská lidová, tomu ale moc nevěřím. Patří k melodiím, jež nás napoprvé uchvátí, ale časem se zprotiví. Skutečné moravské lidovky, myslím, jsou trvale působivé prostou upřímností, neobsahují ani stopu lepkavého feromonu.

Proč by mi to ale někdo posílal? Napadlo mě vysvětlení vědecko-fantastické. Mediálním světem hýbe téma umělé inteligence. Prý už přešla z oblasti výroby do resortu služeb. Roboti jsou autory většiny hesel na Wikipedii, podle vědecké rubriky České televize je tam píší pod kolektivním pseudonymem Sverker Jogansson. Jiní zas zkazili loňské Vánoce americkým dětem, když jim skoupili, kyberrošťáci, z internetových obchodů nejvysněnější dárky. A podle některých názorů je otázka času, kdy se umělá inteligence osamostatní a obejde se bez nás lidí. Co pak bude činit a proč, to už ubohá přirozená inteligence nedokáže nikdy pochopit.

Že tematika otevírá nové myšlenkové obzory, ukazuje i esej redaktora Lidových novin Jana Klesly nazvaná Proč nejsem digitálním komunistou? Stojíme prý před novou epochou, kterou umělá inteligence přinese. Varuje před „digitálním marxismem“, který prý směřuje k totalitě například „pološílenými nápady kolektivizovat online platformy“. Autor vypočítává nebezpečí digitálního věku, skoro by se shodl s dědici „nechvalně proslulého německého filozofa“, jak mu říká, ale dospívá k odlišnému řešení: je potřeba stavět na liberálních hodnotách „v evropském, pravicovém a svobodomyslném pojetí, nikoli v americké verzi, kde slovo liberální odkazuje naopak k stoupencům velkého státu a levicové regulace“.

Ale zpět k tajemné zprávě. Snad začátek vzpoury strojů, výstřel z Aurory Velké digitální revoluce? Někteří prognostici rozumně navrhují, aby každý robot byl povinně vybaven vypínačem. Jenže: bylo by to správné? Neměla by mít každá samostatně myslící bytost právo na existenci?

Multimiliardář a multivizionář Elon Musk soudí, že člověk může před umělou inteligencí obstát, jen když se s ní v budoucnu propojí (viz telefon a internet, poznamenávám). „Symbiózu mezi lidskou a strojovou inteligencí by představovalo propojení vysokorychlostního interface s mozkem. Mohlo by to vyřešit problém s kontrolou strojů i užitečností lidí,“ upřesňuje Musk.

Jak by to dopadlo, ale taky není jisté. Zdrojem mých obav je příhoda z minulého týdne: Potkal jsem známého, přívržence Pirátské strany. Ptám se: „A co říkáš na nejvyššího z Pirátů, který doporučil Karla Sýse na státní vyznamenání v domnění, že jde o ,dětského básničkáře‘, a když se za omyl omlouval, urazil válečné veterány?“ Dostalo se mi následující vysvětlení: „Vždyť je to přece ajťák.“

Když večer dorazil do redakce Listů očekávaný příspěvek do rubriky Básníci a vykladači, pochopil jsem konečně robotčin vzkaz. Ale to už jsem nemohl z hlavy vyhnat tu melodii: „Už je večer a už vyšla hvězdička. / Na lúce u hája, zabili tam šohaja, / zabili tam panští drábi Janíčka.“

Tomáš Tichák

Obsah Listů 3/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Tomáš Tichák

Psáno budoucím

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu