V poslední době jsme z různých stran bombardováni tvrzením, e se máme nejlépe v historii. Nezaměstnanost je u nás nejniší v Evropě, mzdy rostou, téměř kadá rodina má auto (někdy i dvě). Na první pohled to vypadá, e se blííme onomu ráji na zemi, který sliboval komunismus a teprve nový kapitalismus ho skutečně vybuduje.
Obávám se však, e opak je pravdou. Bohatneme toti jen teoreticky. Ve skutečnosti zvyšujeme svůj dluh, nejvíce dluíme za pořízení bydlení (asi 80 % celkového dluhu obyvatel republiky). Koncem loňského roku činil celkový dluh obyvatel ČR (nepočítaje v to zadluení státu, který na 1 obyvatele vychází přiblině 170 tisíc) více ne 2 biliony korun, přičem se meziročně zvýšil o necelých 180 miliard Kč. Prodejní ceny bytů vzrostly meziročně průměrně o 10 %, výrazně nahoru šly i ceny bytů v donedávna neoblíbených panelácích. Odborníci to vysvětlují tím, e socialistická panelová sídliště se vyznačují lepší občanskou vybaveností (obchody, školky atd.) a většími plochami zeleně ne nová výstavba, přitom po regeneraci často vypadají docela k světu. Mnozí ekonomové tvrdí, e se málo staví kvůli státní byrokracii. Trh prý vše vyřeší. Já si to nemyslím. Toté tvrdili před pár lety před regulací nájmů (skončila roku 2010, v krajských městech 2012). Po několika letech trního působení je bydlení dostupné čím dál míň. Spekulanti nakupují desítky bytů a vydělávají na jejich pronájmech. Normální občan si nevydělá ani na koupi bytu jednoho. Mnozí lidé ovšem drí prázdný byt (např. z dědictví), protoe peníze v bance nemá smysl ukládat, jakou takous jistotu poskytuje jen jejich uloení do nemovitosti. Pak není kde bydlet.
Výstinější by tedy bylo tvrzení, e bohatí nadále bohatnou a chudí chudnou (respektive se zadluují). A netýká se to jen tzv. rozvojových zemí. Jak uvedly Lidové noviny 7. 5. 2018, Bankovní penězovod zesílil. Tři největší tuzemské banky odvedly toti zahraničním matkám za loňský rok o čtvrtinu více peněz ne za rok 2016. Česká spořitelna, KB a ČSOB dohromady odvádějí z loňského zisku dividendy ve výši více ne 32 miliard Kč (v roce 2016 to bylo 26 miliard). Třeba ČSOB vydělala zhruba 15 miliard Kč (podobně jako loni) a belgické KBC na dividendách posílá 100 % zisku (přitom ještě loni to byly pouhé 2/3 zisku, asi 10 miliard Kč). Ostatní zmíněné banky posílají svým akcionářům menší podíl ze zisku (v různých letech kolem 60 a 90 %). Sám mám u ČSOB účet. Moje peníze, vydělané obyčejnou prací (nikoliv kursovými spekulacemi), tam jsou na běném účtu úročeny sazbou 0,0 %! Přitom jen docela krátkou dobu mi banka u aspoň vede účet bez poplatku. Můj spořicí účet je úročen 0,2 %. Národní banka úročí komerčním bankám u sebe uloené peníze aktuálně sazbou a 0,75 % (repo sazba). Chápu, e komerční banky musí z něčeho ít, není ale ten rozdíl přece jen příliš vysoký?
Za socialismu dostávaly děti od rodičů (prarodičů) při narození vkladní kníku, aby se naučily spořit a měly nějaký finanční základ při vstupu do dospělosti v 18 letech. Dnes dostávají ji v dětství kreditní kartu, aby se naučily zadluovat. Bez rostoucího zadluení by se stávající reálný kapitalismus nejspíš ji dávno zhroutil.
Průměrná mzda podle statistiků loni vzrostla o 7 %, letos je odhadován nárůst dokonce o 9 %. V leckterých profesích je to ovšem pouhá teorie. Inflace (respektive růst spotřebitelských cen) se pohybuje momentálně kolem 2 %. Jak má tedy normální občan spořit? Copak můe investovat? Vdyť v podstatě nemá co, velká část obyvatel ije od výplaty k výplatě. Pak nezbývá, ne se zadluovat.
Obrovským problémem je právě zmíněné bydlení. Moji rodiče za socialismu sice taky spláceli drustevní byt a do odchodu do důchodu, jene po velkou část ivota měli jisté zaměstnání. Dnes nemá jistotu nikdo. Z 2% míry -nezaměstnanosti můe být klidně během krátké doby 15 či 20 %. Automobily nepůjde vyváet věčně. Opravdu se tedy máme líp?
Hynek Skořepa, Ústí nad Orlicí
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.