Komentátor Jiří Hanák poslední dobou poněkud překvapuje rezolutní podporou vstupu ČSSD do vlády. Sociální demokracie si prý neuvědomuje, na jaké osudové křiovatce stojí. e by jednou ranou vstupem do Babišovy vlády mohla zachránit sebe před bezvýznamným kvikotem v opozici a současně pomoci udret ústavní pořádek v zemi. Nebo zmizet do bezvýznamnosti. (LN 31. 3.). Jiří Hanák ve svých komentářích argumentuje presumpcí neviny premiéra v demisi a nezávaností jeho registrace ve svazcích StB. Problém ale tkví moná v něčem jiném – v Babišově arogantním vystupování a odmítání kompromisu. Tý den, kdy J. Hanák chválil koalici s ANO, řekl Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo třeba: ... pro soc. dem. je to šance s námi být úspěšní. A myslím, e by se ode mě mohli spoustu věcí naučit... resorty, které měla v minulosti soc. dem., jako zdravotnictví nebo práci a sociální věci, chceme dát do pořádku... my jsme uměle vytvořená místa, jako měl Bělobrádek, Dienstbier nebo Chvojka, sniovali. Ministři jsou tam od práce. A to ještě nevíme, jak to řekl doopravdy, před zredigováním textu. ? V kocovině po volbách přicházejí leckomu na mysl pochybnosti: nejsme my, kdo se cítíme demokraty, tolerantními, slušnými, kdo neuíváme v argumentaci lí atd., vlastně namyšlení elitáři? Vzýváme veřejnoprávní média, ale nejsou třeba Soukupův Barrandov či Parlamentní listy právě produktem povýšenectví České televize? Pochyby se mnoí i v médiích. Klade se otázka, je-li demokratičtější a vyváenější dialog dvou demokratů odlišných názorů, nebo demokrata s demagogem. Demokratičtější je logicky dialog druhý. Jene lze namítnout: neměli by pak být na kongres astronomů zváni i astrologové? Anebo neměla by předpověď počasí dát hlas meteorologovi i věštykyni z kávové sedliny? Svůj pohled nabídl pod titulkem Česká televize vs. TV Barrandov. Střet dvou světů velikonoční MF Dnes publicista Jan Mazanec: Kdy vám budou dokola pouštět U2, Madonnu a nutit lístky do Činoherního klubu v Ústí nad Labem, pak o to víc zatouíte po Katapultu, Marcelu Zmokovi a ochotnickém divadle v Rynárci. Z toho mi plyne, e a dá ČT Art pokoj s Madonnou, big beatem a jiným velenáročným uměním pro hrst vyvolených, dočkáme se konečně i zde Evy, Vaška, slunce, sena a jiné pořádné řachandy. A pan Soukup si bude moci dát soudkyně Barbary i Jiří Ovčáčky za klobouk.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.