Album

Tomáš Tichák

Jiný rok 1968

Ze sousoší před polytechnickou školou v Olomouci-Nových Sadech vyzařuje duch československých 60. let, jak si jej pamatuji: civilnost, nikoli ovšem šedivost; osvobození se od patosu, nabubřelá hesla nahrazuje věcný rozhovor. V knize Bilance o poválečném umění ve veřejném prostoru (FF UP, Olomouc 2016) se o autorovi sochy píše: „je až s podivem, jak jeho civilistní pojetí figury přirozeně a nenuceně naplňuje tehdejší stylovou doktrínu socialistického realismu.“ Myšlena je tvorba v 50. letech, jeho životní a umělecká cesta však začala dál a mnohem dřív.

Julia Pelikána, narozeného roce 1887 v Novém Veselí na Žďársku, připomíná na Vysočině mnoho uměleckých objektů. Portréty Prezidenta osvoboditele, pomníky padlých, náhrobky i třeba Děvče z Vysočiny na žďárském náměstí. Žák Myslbeka a Štursy v roce 1913 přesídlil do Olomouce a zanechal řadu děl po celé Moravě. Sousoší Školáci z roku 1968 je poslední. Autorův syn Jiří, pozdější zakladatel Listů, byl tehdy ředitelem Čs. televize. O rok později, kdy se škola za sousoším otevřela, už bylo město obsazeno Sovětskou armádou, Jiří Pelikán byl v exilu a jeho otec v nemilosti.

Tomáš Tichák

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů