Album
Letošní rok přináší jedno výročí za druhým, v únoru se připomínalo hlavně to sedmdesátileté. Na rok 1948 můeme vzpomenout té jako na rok vzniku Orwellova románu 1984 (název je přesmyčkou roku vzniku, román byl ovšem vydán a roku 1949). Vltava připomínala u letos: od ledna do března vysílala neděli co neděli dramatizaci románu se sugestivním Rudolfem Hrušínským v roli Velkého Bratra. Já jsem úvodní díly poslouchala z rozhlasového archivu opakovaně, a tak mě po celý leden provázela oceánská hesla: Válka je mír. – Svoboda je otroctví. – Nevědomost je síla. A přestoe se mohu utěšovat tím, e neijeme v totalitě, napadala mě hesla pro ČR 2018: Kampaň je nekampaň. – Rozhodují ti nerozhodnutí. – Neslušnost je síla.
Orwellovský doublethink určoval dle mého soudu i diskusi o vyváenosti rozhlasového a televizního zpravodajství a politicko-publicistických pořadů. Jak má vůbec plně vyváený, objektivní pořad vypadat? Měl by prezentovat různé pohledy na věc, aby v celku nebyla zvýhodňována nějaká strana nebo určitá skupina veřejnosti. Například se sluší odvysílat, e zeměkoule (názor vědců) můe být ve skutečnosti zeměplochou (názor rostoucí komunity zeměplochařů). Přesně to zaznělo na ČRo Plus v rozhovoru astrofyzika Jiřího Grygara s provozovatelem serveru Placatá Země Vladimírem Bačou, který dostal prostor obhájit svou vizi: Země je plocha a nad tou plochou kolem nějakého středu cirkuluje Slunce a Měsíc. Přímo nad Zemí. Slunce je poměrně malé, Měsíc je také poměrně malý, velký asi jako Slunce. (...) J. G.: To není teorie, je to pracovní domněnka, která nemá ádné opodstatnění. (...) V. B.: Já jsem začal pozorovat všechno kolem a taky jsem si dělal nějaké experimenty a sledoval experimenty lidí po celém světě, kteří si prostě ověřovali, jestli ta Země má nějaké zakřivení. J. G.: A kde jste to publikovali, v kterém odborném časopise? V. B: A proč by na to měl být odborný časopis, pane Grygare? (...) Spousta experimentů je nafilmována a je to třeba k dispozici na youtube. (ČRo Plus, 31. 12. 2017; pořad měl silvestrovský nádech přesto nebo právě proto, e oba diskutující své názory mínili váně).
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.