Veronika Opletalova

O nepravdě

Jen blbec nemění názory a důvěryhodný je ten, koho volilo víc lidí. I taková je (auto)charakteristika naší politické kultury. Zároveň nabývá na intenzitě veřejná debata o lhaní a neplnění politických slibů: vznikají informační platformy, komunity, spolky. Podívejme se na vývoj dvou nejvýraznějších iniciativ, které se v určitém ohledu doplňují. Jde o internetovou platformu Demagog.cz, která vznikla v roce 2012, a nedávno založený spolek Milion chvilek.

Začnu před pěti lety. Tehdy zazářila v prezidentských volbách „factcheckingová“ platforma Demagog.cz, která se zabývá ověřováním výroků politiků. Za touto iniciativou stojí brněnští studenti, kteří dokázali v našich končinách nevídané: ověřit doslova přes noc pravdivost faktických výroků účastníků televizních či rozhlasových debat, takže se diváci ještě před volbami mohli podívat, zda byly pádné argumenty skutečně pravdivé. Vedle pravdivých a nepravdivých výpovědí rozlišují hodnotitelé ještě výroky zavádějící a neověřitelné (u nichž není možné ověřit pravdivost z veřejně dostupných zdrojů). Karel Schwarzenberg – jak je možno dosud v archivu webu dohledat – vyšel z poslední televizní debaty (24. 1. 2013) se ctí. 3:0 v počtu nepravdivých výroků nad ním zvítězil jeho protivník a toho si lid zvolil za prezidenta.

O pět let později se scénář druhého kola v lecčem opakoval: i letos Demagog.cz debaty hodnotil, jen rozdíl v počtu vyřčených nepravd byl větší. „Skóre“ první debaty na TV Prima bylo Zeman – Drahoš 7:2, druhé na ČT 14:3; opět jde o počet nepravdivých výroků. Tím bychom mohli skončit, ale bylo by to velmi zjednodušené. Demagog.cz přináší inspirativní počtení právě díky informacím nad rámec jednoduchých číselných poměrů.

Není nepravda jako nepravda

Své soudy doplňují hodnotitelé o odůvodnění s odkazy na zdroje. Hodnocení nezřídka obsahuje odkaz na záznam příslušné debaty, rozhovoru apod., čtenář se tak může zamyslet nad otázkami, které si při rozboru kladli i hodnotitelé: Které výpovědi vybrat (přesněji: která pasáž splňuje kritéria faktické výpovědi)? Jak výpověď ohraničit? Nutno dodat, že větná hranice není rozhodující. A pak to hlavní: jak stanovit hranici mezi pravdou a nepravdou? A co je výrokem zavádějícím? Na tyto otázky nelze odpovídat izolovaně. Například u zavádějících výroků je mnohdy zapotřebí vzít v potaz delší výpověď, která obsahuje několik dílčích pravdivých výroků, ty jsou ovšem zasazeny do nevhodného či neúplného kontextu nebo jsou jinak překrucovány.

Čtenář se může zamýšlet i nad otázkami, které hodnotitelé netematizují, protože nejsou ověřitelné, např. která nepravdivá výpověď je nejspíš záměrná a která vznikla z neznalosti. Nutno dodat, že například u výroků s číselnými údaji se lze velmi snadno dostat do kategorie nepravdy (mimochodem i otázka „přípustné odchylky“ je zajímavé téma do diskuse); v odůvodnění ovšem vždy nalezneme informaci, jak moc se dotyčný od skutečné hodnoty odchýlil.

Hodnotitelé musí brát v potaz i pragmatický aspekt: výsledek by měl být srozumitelný pro širokou čtenářskou obec, což stávající rozdělení (2 pravdivostní hodnoty + 2 doplňkové kategorie) splňuje. Pohled na zahraniční „factchecky“ nicméně ukazuje, že hodnocení různé míry pravdivosti může být čtenářsky přístupné. Tak kupříkladu PolitiFact měří výroky pomocí politického „pravdoměru“ a rozlišuje tak mezi stupni „true“ – „mostly true“ – „half true“ atd. (viz www.politifact.com).

Demagog.cz se stále vyvíjí, byť základní principy hodnocení zůstaly nezměněny. V posledních letech došlo například k rozšíření týmu o stážisty z řad studentů různých univerzit, k úpravě grafiky i formulování etického kodexu. Navíc byly rozšířeny posuzované výpovědi o sliby: tým ověřil plnění slibů vládní koalice za roky 2014–2017 a sliby prezidenta republiky za jeho celé období. I u slibů pracují hodnotitelé se čtyřmi kategoriemi: splněný, nesplněný, nesplnitelný a nerealizovaný slib (což znamená, že dosud nenastala situace umožňující či vyžadující plnění slibu). Hodnocení Zemanových slibů za první období vypadá následovně: ze 41 analyzovaných slibů splněno 20, 14 porušeno, 3 nesplnitelné a 4 nerealizované sliby. Sliby dalších politiků ani jednotlivých politických stran zatím předmětem hodnocení nejsou.

Chvilka pro Andreje

Demagog.cz dříve zveřejňoval statistiky formou sloupcových grafů, které barevně znázorňovaly počty pravdivých, nepravdivých, zavádějících a neověřitelných výroků nejexponovanějších politiků (barvy se na serveru Demagog.cz v průběhu let měnily, nezměněná zůstala jen červená u nepravdivých výroků a oranžová u zavádějících). V době vrcholícího předvolebního klání v půli října 2017 jsem si všímala „vybarvení“ jednotlivých lídrů – výrazný podíl červené a oranžové barvy měli například Tomio Okamura a Andrej Babiš; u lídra SPD dokonce červeno-oranžová plocha dominovala.

Ale co záleží na tom, jak vysoký je červený sloupek, když s ním dotyčný vyhrál volby a lidé věří jeho klamu – mohl by leckdo dodat. A leckdo jde v tomto směru ještě dál: „Fakt tomu věříte, těm nesmyslům? [že A. Babiš je populista a představuje ohrožení demokracie, pozn. V. O.] Vždyť už je to směšné, jako. Milion pět set tisíc lidí tomu nevěří. Tak nevím, proč to stále říkaj? A proč mě ti lidi volej? Protože mi asi věří, protože jsem tady něco dokázal.“ (Andrej Babiš před novináři v rámci povolebního vyjednávání, 22. 10. 2017)

Jistě, rozdíl mezi „obdrženou důvěrou“ a „důvěryhodností“ je pro tak vytíženého politika zbytečným slovíčkařením. A když navíc projevy nedůvěry ze strany tradičních politických stran a některých médií chápe jako „účelovky“, tak má solidní štít proti kritice. Člověka napadá, že by mohl dopřát sluchu alespoň hlasům ze strany „netradičních“ politických stran nebo nějakého občanského sdružení, které by se postavilo „občanskému hnutí“ ANO, jak Babiš svou stranu stále nazývá.

I takové sdružení u nás vzniklo a je o něm čím dál víc slyšet. Začalo se formovat v listopadu a od letošního února nabylo statusu občanského spolku s názvem Milion chvilek. Jeho iniciátorem je student Univerzity Karlovy Mikuláš Minář, užší okruh vedení tvoří další studenti UK. Do povědomí veřejnosti se sdružení začalo dostávat po 17. listopadu, kdy na internetu zveřejnilo studentskou výzvu Chvilka pro Andreje. Název výzvy je narážkou na předvolební Smlouvu Andreje Babiše s občany ČR, která začíná slovy „mám pro Vás naléhavou zprávu a prosím o chvilku Vašeho času“. Smlouva následně obsahuje výčet závazků ze strany Andreje Babiše – například, že bude posilovat a rozvíjet demokracii v ČR. A na konci čestné slovo a podpis lídra.

Autoři studentské výzvy poprosili necelý měsíc po volbách Andreje Babiše, aby si našel chvilku na ně. Výzva, která má podobně formální charakter jako Babišova smlouva, žádá politika, aby dokázal, že své předvolební sliby myslel vážně. V reakci na obsah smlouvy, zejména na bod o posilování demokracie, je proto premiér vyzván, aby (1) respektoval právní stát, (2) bránil svobodu médií, (3) nekumuloval moc (např. prodal svá média), (4) vedl stát jako stát (demokraticky, nikoli jako firmu), (5) nezaváděl většinový volební systém, (6) odmítl výrazné posilování přímé demokracie, (7) učinil transparentním své podnikání, (8) vzdal se ministerstva vnitra, (9) byl Evropan a (10) makal (jednotlivé body jsou podrobně vysvětleny na webu www.chvilkaproandreje.cz).

Organizátoři výzvy, pod kterou se během více než tří měsíců podepsalo 27 tisíc lidí, přirozeně neočekávali, že politik vše obratem splní. Očekávali však, že si najde „chvilku na odpověď“. Žádali o veřejnou schůzku, dostalo se jim pozvání na kafe.

Milion chvilek pro demokracii

100 dní po Chvilce pro Andreje tak spolek zveřejnil petiční výzvu Chvilka pro rezignaci. Její zveřejnění vyšlo na 25. února a jedno neslavné výročí. Prohlášení, pod nějž se veřejnost podepisuje, proto začíná slovy: „Pokládáme za nepřijatelné, aby 70 let po komunistickém puči a 29 let po sametové revoluci byl premiérem naší země trestně stíhaný člověk, vedený jako agent StB. Nebudeme dělat, že je to normální. Chceme, aby se Andrej Babiš vzdal funkce!“ (viz milionchvilek.cz)

Důvodem ke zveřejnění Chvilky pro rezignaci přirozeně nebyla jen neochota adresáta reagovat na předchozí iniciativu (a dostát tak předvolebním slibům). Dalšími podpůrnými argumenty, jak doprovodný text výzvy zmiňuje, byla zjištění ohledně oprávněnosti vedení Babiše ve svazcích StB i informace ve zprávě OLAF, které poukazují na to, že trestní stíhání premiéra je dobře odůvodněné.

V polovině března slavili iniciátoři akce 200 tisíc podpůrných hlasů, ke dni uzávěrky tohoto čísla (zhruba měsíc po zveřejnění výzvy) už 230 tisíc. Rádi by za sto dní trvání kampaně Milion chvilek pro demokracii sesbírali milion podpisů.

Veronika Opletalová (1981) je germanistka, italianistka a výtvarnice.

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Veronika Opletalova

O nepravdě

Není nepravda jako nepravda

Chvilka pro Andreje

Milion chvilek pro demokracii

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu