Petr Kolman

Karenční doba aneb Jsou čeští lékaři podvodníci?

Asi všichni znáte ten typ diskusí. Něco tvrdíte a oponent opáčí: To nikde na světě nefunguje! Vy mu racionálně odpovíte – ale například v Rakousku či Nizozemí to tak také je. Na to oponent odvětí – a když Holanďan skočí z okna, tak to máme také skočit? A je vymalováno, debata s některými lidmi je složitá.

Nyní se do popředí politické debaty opět dostala tzv. karenční doba: na české a moravské zaměstnance prý platí bič, když jim za první tři dny pracovní neschopnosti není vyplácena žádná náhrada mzdy nebo nemocenské dávky. Tuto diskusi velice vítám, konečně se řeší něco, co trápí normální lidi, to říkám bez jakékoliv ironie.

Je velice problematické, že spousta lidí kvůli zmíněné době nemoc přechází a například s chřipkou dále chodí do zaměstnání. To je nezodpovědné k ostatním a krajně nešetrné i ke zdraví „přecházeče“, zejména pokud tak činí opakovaně. Chřipka a další nemoci se pak zákonitě šíří dál a dál, víc než si myslíme (autor zde satiricky naráží na předvolební slogan jedné z pravicových stran brojících proti proplácení prvních tří dnů nemoci).

Třídenní karenční dobu zavedla česká vláda v roce 2008. Jako právní publicista musím stručně připomenout, že náš „strážce strážců“ tedy Ústavní soud ČR, ji sice následně zrušil, nicméně tehdejší pravicová parlamentní většina brzy prosadila změny, které zmíněný třídenní „finanční půst“ umožnily znovu zavést. Taktéž stručně připomeňme, že v minulém volebním období se o obnovu placené nemocenské v prvních třech dnech nemoci pokusila část Sobotkovy vlády, ale narazila tehdy na zásadní odpor hádejte koho. Ano, tehdejšího ministra financí Andreje Babiše a jeho hnutí.

Je důležité se ptát po příčinách. Cui bono? Stěžejním důvodem instalace karenční doby prý byla obava ze zneužívání nemocenské dovolené. Krátkodobá nemocnost opravdu nejdříve poklesla, avšak pozor – celková nemocnost je v posledních letech znovu na vzestupu.

In medias res: Podporuji návrh na zrušení třídenní lhůty. Nechápu, proč by poctiví zaměstnanci a zaměstnankyně (ostatně těch je většina, ne že ne) měli doplácet a třeba i zdravotně trpět kvůli pár „výtečníkům“ zneužívajím nemocenskou? A teď to hlavní: potvrzení snad vypisuje a vydává příslušný lékař, ne zaměstnanec-pacient. Chtějí nám snad politici (nepřímo) nabulíkovat, že majorita českých a moravských doktorů jsou nepoctiví podvodníci? Nota bene co na to Česká lékařská komora, kde je stavovská čest? Netvrdí tímto část politiků, že naši lékaři z nedbalosti či úmyslně nezvládají svou profesi, pakliže nedokáží správně posoudit, zda je zaměstnanec skutečně nemocný?

Pro vyšší informační komplexnost dodejme, že čeští zaměstnanci nejsou nijak rozmazlení, jak se kdysi vyjadřovali leckteří politici, včetně „dřívější varianty pana ne-politika Babiše“. Například v sousedním Německu, Rakousku, ale i v Belgii anebo Norsku dostávají nemocní zaměstnanci přinejmenším celý měsíc sto procent svého platu! A to jsou snad státy, ke kterým se chceme kvalitou života přiblížit. Pravda, odpůrci proplácení nemocenské zde asi použijí rétorický šach mat ukázaný na počátku článku – když Němec, Nor či Rakušan vyskočí z okna, musí to Čech udělat taky?

Řečeno s Cimrmanem: je to marný, je to marný... je to marný. A to přirozeně neplatí jen pro diskusi o proplacení prvních tří dnů nemoci.

Petr Kolman (1976) je právník, vysokoškolský pedagog a publicista.

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Petr Kolman

Karenční doba aneb Jsou čeští lékaři podvodníci?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu