Antonín Rašek

Nestrašme se strachem

Ivan Gabal (Co se zemí, kterou přemohl strach, Hospodářské noviny 14. 11. 2017) se s jistou nadsázkou v názvu soustředil na z hlediska bezpečnosti i rozvoje republiky důležitou kategorii strachu. Spojuje jej s extremismem a s potenciální tendencí změny zahraničně-politické orientace naší země. „Extremisté nás tlačí pryč od Západu.“ S autorem lze souhlasit, že od zlomu tisíciletí a zejména v souvislosti s migračními vlnami sehrává strach lidí v jejich životě i v politice sílící roli. Neobjevil se ale sám od sebe, má kořeny v existenci lokálních válek a nárůstu migrantů, což mnozí považují za ohrožení západní civilizace. A to prot, že se s drastickou podobou těchto hrozeb setkávají prostřednictvím médií i v přímém přenosu. Dalo se očekávat, že nebudou-li příslušné instituce a odpovědné elity na tuto situaci adekvátně reagovat, zcela objektivně jako obranná reakce začne sílit extremismus zejména s nacionalistickým ideovým zázemím. Bezprostředně na tuto hrozbu na základě historických zkušeností upozorňovala řada vědců, politiků a komentátorů. Jsou to prostě ze sociologického hlediska spojité nádoby. Logicky se to odrazilo i ve vztahu k pro nás životně důležitým organizacím, jako jsou OSN, Severoatlantická aliance a Evropská unie. Lidem to není možné mít za zlé, když tyto organizace reagují v klíčových situacích pozdě nebo nedostatečně. Těžko se vysvětluje, proč EU v očích lidí jako základní nástroj řešení migrace zvolila zpočátku jen kvóty. Nebo proč NATO může zasáhnout v Afghánistánu a proti pirátům v Somálsku, ale ne ve Středozemním moři k regulaci pohybu migrantů. Ale to Ivan Gabal z předvolebních besed s občany jistě ví. A má pravdu v tom, že extremismus se může v některých oblastech stát mainstreemem. Z mnoholetých zkušeností ale víme, že v politice není nic zadarmo, všechno se musí odpracovat. A také KDU-ČSL, za niž se autor jako nestraník nebo nezávislý politicky angažoval, měla po nezvládnutých sjednocovacích pokusech až příliš blízko ke zmizení ze sněmovny.

Vyrovnat se důsledně se světovými a evropskými problémy není pro naše politiky jednoduché. Stačí připomenout napětí ve vztazích mezi rozhodujícími velmocemi po nástupu Donalda Trumpa. A sice jak se odehrávají nejen kolem severokorejského jaderného programu, ale také ve střetu mezi liberální demokracií a autokratickými systémy, které se promítají do naší politiky a zahraničně-politické orientace. V Evropě se předpokládalo, že v ní vzhledem k nutnosti reformy EU a rozšíření eurozóny z předpokládané iniciativy francouzského prezidenta Macrona a německé kancléřky Merkelové dojde k dynamičtějšímu pohybu. Jenže kancléřka ještě nikdy neměla takové problémy se sestavením vlády a Macron vnitropolitické potíže s odbory. A to už se raději nezmiňovat o brexitu. Takže si můžeme leccos vyčítat, ale co zmůžeme? Leda se připravovat. Hlavně jak napravovat vlastní chyby.

Autor Ivan Gabal měl oprávněné obavy, že budoucí vládu může ANO vytvořit ve spolupráci s SPD a KSČM. Ale jak jinak, když všichni mířili do opozice a představitelé tradičních stran jen vyčítají Andrejovi Babišovi, proč místo menšinové nevytvářel většinovou vládu. Ale s kým? Snad s pověstnými Paroubkovými Marťany? Jenže voliči to jako reakci na existující politickou scénu tak rozdali. Máme snad po brechtovsku raději vyměnit národ?

Takže se těžko domnívat, že by „českou politiku, společnost i veřejný život ovládl strach“, jak míní můj dlouholetý přítel Ivana Gabal, ale daleko víc chybí jasnější strategie a odhodlání ji realizovat. To je ani ne tak věcí odvahy, jako intelektu a pracovitosti a je to především věcí těch ve Strakovce a jejích ministerských filiálkách. Stav, v němž se osobně ocitáme, nemusí být zrovna stavem světa ani české společnosti. V minulosti jsme byli v situacích horších. Může to jen probudit aktivitu občanské společnosti. Jak už se projevilo v demonstracích proti setkání pravicových radikálů v čele s předsedkyní francouzské Národní fronty Marine Le Penovou a pod taktovkou našeho Tomia Okamury.

Antonín Rašek, Praha

Obsah Listů 2/2018
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Nestrašme se strachem

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu