Za první republiky se mi na kralupských trzích líbilo, jak tam trhovci snaivě vykřikují Karborundum brousek, za korunu kousek! nebo Tady je ta lahoda, co hledá pan Jahoda! Neznal jsem sice pana Jahodu, ale ten prodavač nabízel banány, pomeranče a citróny.
Neznám ani současné agentury, které radily českým politickým stranám, hnutím i prezidentským kandidátům ve volbách a podílely se tak na koloritu politického jarmarku. Nikdo z pracovníků těchto organizací nepatří k mým přátelům. Nemohu proto ani vědět, kdo pro jednotlivé subjekty tohoto trhu pracuje. Jen podle volebních vítězství či poráek mohu usuzovat, jak efektivně toto poloutajované zákulisí pracovalo. Hledáme-li příčiny prohlubujícího se zájmu politické scény o tyto přeceňované marketingové sluby, nemůeme se zbavit podezření o intelektuálním deficitu zájemců o ně. Nebo chtějí tento nedostatečný potenciál alespoň externě znásobit. Musí proto hledat speciální profesionální pomoc, zvláště mají-li na to peníze. O státní správě se přitom nedá říct, e by k nim byla v tomhle směru skoupá. Pokud si nenadělají dluhy samy.
Moná bych v tomto byznysu mohl i pracovat. Co by mi vadilo, je za kadou cenu hledání slabin soupeře. Jak to známe z americké literatury. Takové to provokativní naléhání na volební štáby: Neříkejte, e se na ně nedá nic najít! Výsledkem jsou aféry, padáky, pandury, cassy, noci dlouhých noů, miliony v krabicích od vína, sledování manelek -sokyň zpravodajci, korunové dluhopisy, čapí hnízda, lithium... Ne snad e by se tyto informace neměly ve volbách vyuívat V demokracii je to zárukou proti zneuívání moci, kdy kandidáti hlídají jeden druhého. Ale nemělo by to být tím podstatným. Pod touto sedlinou mnohdy zůstávají utajeny důvody, proč se vlastně volby konají, co jejich aktéři chtějí pro občany udělat. Pro mnoho lidí z toho jarmaření vzniká často jen pocit nevolnosti.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.