Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2018 > Číslo 1 > Josef Kašpar: Jedovatá rostlina

Josef Kašpar

Jedovatá rostlina

V létě roku 1938, tedy před 80 lety, byl zveřejněn Manifest italského rasismu, který se o několik měsíců později, po podpisu „Jeho veličenstva Krále Itálie a Císaře Etiopského Viktora Emanuela III.“, stal italskou obdobou Norimberských zákonů. Židé museli opustit školy, veřejné instituce, továrny, byl jim zabaven majetek. K vyhlazování došlo za druhé světové války. Viktor Emanuel III. zemřel v exilu v roce 1947. Jeho pozůstatky se vrátily do Itálie právě počátkem toho roku a byly pohřbeny v rodinné hrobce Savojské dynastie v severoitalském Piemontu. Rodina Savojských by chtěla, aby byl pohřben v římském Pantheonu, kde se již nacházejí hroby jeho předchůdců. „Nepřipadá to v úvahu,“ prohlásil předseda vlády Paolo Gentiloni.

Není náhodou, že se prezident Italské republiky Sergio Mattarella právě ve stejných dnech rozhodl jmenovat 88letou Lilianu Segreovu doživotní senátorkou. Segreová, pocházející z Milána, se již více než 40 let věnuje snahám o „to, aby se nezapomnělo“. Jako mladé děvče musela opustit školu, své přátele a byla odvezena transportem do Osvětimi, kde se jí podařilo, na rozdíl od ostatních členů rodiny přežít.

Tím křiklavěji o několik dní později zapůsobila slova o tom, že „je třeba bránit bílou rasu, která je pod ostrým útokem“. Pronesl je 65letý Attilio Fontana, politik Ligy Severu, kterého italský pravý střed (Berlusconiho Forza Italia a Liga Severu) postavil jako kandidáta do vedení oblasti v bře nových regionálních volbách v Lombardii. Po vlně protestů sice prohlásil, že mu „slovo rasa ujelo a bylo to v souvislosti s neustálým přílivem migrantů z muslimských zemí“. O několik dní později se ale pochlubil: „Výrok o rase mi v Facebooku přinesl sto tisíc lajků.“

A o tomto někdy skrytém někdy otevřeném rasismu se krátce poté zmínil v rozhovoru s deníkem Il Corriere della Sera hlavní římský rabín, 68letý Riccardo Di Segni. „Oživení rasismu nám dělá opravdu starost. Je nyní namířen proti lidem černé pleti, muslimům a někdy lidem z Asie. Ale takhle to začíná a dříve či později přijdeme na řadu i my. Rasismus je jed. Ale musím k tomu říct otevřeně jednu věc. Ke všemu přispívá masový příliv migrantů z muslimských zemí. A na otázku, zda oni všichni chtějí respektovat naši ústavu, zákony a zvyky, musím bohužel odpovědět záporně. A na další otázku, zda stát skutečně kontroluje situaci spojenou s uprchlíky, musím opět říci ne. Nově příchozí je třeba integrovat, jenže to znamená naučit je jazyk a umožnit jim pracovat a zařadit se do života společnosti. A k tomu bohužel často nedochází. A ze střetu mentalit se opět rodí ta jedovatá rostlina nesnášenlivosti a rasismu.“

Josef Kašpar

Obsah Listů 1/2018
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.