Petr Kolman

Co vlastně (ne)řekl Ústavní soud

Tak si představte, paní Müllerová, že už nesmíme znát ani platy a odměny úředníků, posteskl si občanský pasivista Josef Švejk. Müllerová jen spráskla ruce, ale vždyť to přece onehdá šlo – kamarádka, která i když je už na penzi, ale přesto volí Piráty, má internet v mobilu a vůbec myslí pokrokově, si žádala dle toho zákona 106/1999 Sb. o informace o sto šest. Celé dny se tím bavila, co teď chudák ženská, navíc bezdětná vdova, bude dělat? – Jo, jo, bejvávalo, paninko, teď jim ta alotria a otravování ouřadů Ústavní soud zatrhl, a to jsou nějací pánové, až z Brna, tomu my prostý osoby nemůžeme rozumět... odvětil suše národní hrdina pan Josef Š.

Můžeme ještě znát, kolik bere ten který úředník či politik, anebo je to od listopadu 2017 kvůli nálezu Ústavního soudu zakázáno? Před pomyslnou závorku je třeba vytknout, že ÚS nic přímo nezakázal, Švejk strašil nebohou služku celkem zbytečně, dal tu věc jen do richtiku a mj. stanovil, že před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona (tedy populární „stošestky“) je nutné vždy zvážit konkrétní okolnosti. Ve stručnosti: ÚS především pravil, že zaměstnavatel (např. úřad) jako povinný subjekt podle „info-zákona“ může odmítnout poskytnout žadateli informaci o platu zaměstnance, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky: a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu; b) informace samotná se týká veřejného zájmu; c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“; d) informace existuje a je dostupná.

Pozor, milí občanští aktivisté i pasivisté, právo na informace není absolutní, podtrhl ÚS. Pakliže výkon tohoto práva zasahuje třeba do práva na ochranu soukromého života, je nutno obě práva vážit a poměřovat. Kterak se s oblibou ptávají při zkouškách studentů učitelé veřejného práva – co je více, právo na informace, či ochrana soukromí? Inu, pokud je student řádně připraven, tak odpoví, že ani jedno – obě jsou právy ústavními, tedy té nejvyšší právní síly.

Trefně se k věci vyjádřil politik, publicista a spoluautor „info-zákona“ Oldřich Kužílek: „Nález v zásadě nic nemění, ale zvyšuje riziko soudních sporů. Ústavní soud rozhodl, že sklenice není poloplná, ale poloprázdná.“

Musíme tedy vyvrátit, že od nynějška bude zakázáno poskytovat informaci o výši platu a odměn úředníků nebo dokonce politiků. Ústavní soud jen vymezil pravidla, za kterých se bude moci žádat, aby nedocházelo k pošlapávání ústavního práva na soukromí úředníků a dalších veřejných zaměstnanců. Je dobré si uvědomit, a teď řeknu něco patrně hodně nepopulárního – že i úředník je člověk.

Petr Kolman

Obsah Listů 6/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Petr Kolman

Co vlastně (ne)řekl Ústavní soud

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu