Jiří Němec

Raději ministerstvo pro veřejnou správu

Opakování bývá (ale jen někdy) matkou moudrosti. Vítěz parlamentních voleb Andrej Babiš avizoval, že chce snížit počet dosavadních ministerstev. Tomu lze v zásadě zatleskat. V ústavě v čl. 79 se píše, že ministerstva lze zřídit a působnost stanovit pouze zákonem. Studentům občas rád připomínám, že takto lze ministerstva nejen zřizovat, ale také rušit. To se zatím v historii ČR stalo jen v případě ministerstva informatiky, které ovšem vzniklo v době skládání Špidlovy vlády hlavně proto, že pro jednoho z koaličních partnerů jaksi chybělo ministerské křeslo. Čtyři roky v něm pak seděl Vladimír Mlynář, a protože vláda další již problémy s počtem koaličních křesel neměla, nebyl problém ministerstvo zase zrušit a kompetence vrátit zpátky na ministerstvo vnitra.

Stojí za to připomenout, že v rámci přípravy reformy veřejné správy na konci 90. let se kromě vytvoření samosprávných krajů a zrušení okresních úřadů jako s třetí fází této reformy počítalo právě i umenšením počtu ministerstev a státních úředníků v nich především v souvislosti s přenosem značného počtu kompetencí na nově vzniklé kraje. Tato fáze reformy se nikdy nenaplnila a brzy úplně zapadla. Osobně bych se nebránil vést o slučování ministerstev a snížení počtu ministrů ve vládě diskusi. Ale v rámci ní bych, jak o tom píšu a mluvím už mnoho let, navrhoval naopak zřízení jednoho ministerstva co do názvu nového: ministerstva pro veřejnou správu.

Ministerstvo vnitra, pod něhož veřejné správa spadá, už dávno ústavněprávně a především z hlediska svých kompetencí není „ministerstvo policie“, jak bylo vnímáno před rokem 1989. Podstata jeho činnosti a kompetencí se nyní přece dotýká oblasti výkonu veřejné správy v nejširším slova smyslu. Zajímají politiky matriky, systém Czech Pointů, registry veřejné správy nebo koneckonců fungování veřejné správy jako celku? Role ministerstva vnitra v oblasti jakéhokoliv vyšetřování trestně právních kauz je nulová. Kontakt na policii má ministr vnitra „jen“ přes pravomoc jmenovat (a odvolávat) policejního prezidenta. A i to by se mohlo změnit. Např. v často za příklad nám dávaném Švédsku spadají policejní složky pod ministerstvo spravedlnosti, které však samozřejmě nemá v této oblasti žádnou výkonnou moc. Ústředním správním orgánem je tam Policejní prezidium.

Jsem přesvědčen, že by stálo za úvahu konečně změnit (pro začátek) název ministerstva, aby nebylo spojováno s orgány policie a vyšetřováním trestných činů, na Ministerstvo pro veřejnou správu, což by mimochodem podle mě mnohem více naplňovalo věcný obsah fungování a náplň kompetence současného ministerstva vnitra a možná by pak koneckonců ani nevzbuzovalo takový zájem, pokud jde osobu ministra vnitra při povolebních sestavováních vládních sestav. Anebo ještě lépe vytvořit na úkor jiných slučovaných ministerstev ministerstvo úplně nové. Garant veřejné správy dlouhodobě chybí.

Autor přednáší ústavní a správní právo na VŠ.

Jiří Němec

Obsah Listů 6/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Jiří Němec

Raději ministerstvo pro veřejnou správu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu