Kdy se v roce 2013 špičkový politik německých svobodných demokratů Rainer Brüderle v rozhovoru s redaktorkou týdeníku Stern několikrát lascivními slovy dotkl jejích vnad a ona potom v článku jeho chování popsala, vznikla z toho první velká debata o sexismu v západním Německu. Skončila tím, e Rainer Brüderle ze své špičkové funkce nakonec musel odejít. Ovlivnilo to do určité míry i výsledky voleb, při nich jeho FDP nedostala potřebný počet hlasů a ztratila místo v parlamentě.
Jako malá bouřka se teď aféra Rainera Brüderleho vyjímá vůči uragánu, který se letos v říjnu rozpoutal, kdy byl prominentní holywoodský producent Harvey Weinstein obviněn nejprve jednou, ale pak stále rostoucím mnostvím i významných hereček jako Angelina Jolie, e je sexuálně obtěoval, nechutným způsobem nutil k sexuálním aktům, jednu z nich dokonce znásilnil a vyuíval při tom své mocenské pozice vůči nim. Ve hře tu toti byly role a herecká kariéra, které jim byly de facto za sexuální sluby přislíbeny. Ještě ne se aféra dostatečně rozkřikla, byl Weinstein propuštěn ze své firmy a ta se dostala do finančních potíí, protoe řada filmových producentů s ní odmítla spolupracovat. Weinstein byl ovšem jen prvním v lavině, která se po jeho odhalení dala do pohybu a strhla s sebou řadu holywoodských prominentů, jak o tom obsáhle informovaly i naše noviny.
Nepřekvapilo by, kdyby se někteří z nich pro jistotu odstěhovali do České republiky, kde jim obvinění ze sexismu a především jeho důsledky, ztráta kariéry a dobrého jména, nehrozí, ba právě naopak. Česká republika by jim vlastně mohla přímo nabídnout azyl jako pronásledovaným a nové role v mediálním sektoru a třeba i v politice. Centrum českého sexismu má toti své sídlo přímo na Praském hradě a jeho významným představitelem je sám prezident republiky. Protoe kdyby u nás platila podobná pravidla společenského a politického ivota jako v USA nebo v Anglii, kde právě ministr Fallon abdikoval, protoe před několika lety své kolegyni poloil ruku na koleno a po letech si uvědomil, e toto jednání odporuje jeho vlastním morálním zásadám, byl by prezident Zeman pro všechny své sexistické výroky, jimi u léta uráí a poniuje české eny slovy a příměry, které patří spíš do hradní stoky ne do úst reprezentanta státu, dávno odstoupil, lépe byl by k tomu pobouřenou českou veřejností přinucen. Nebo se snad jako příslušnice tzv. praské kavárny i v tomto ohledu mýlím a hrubost, vulgárnost, sexistické výroky, jednoduše řečeno sprostota jsou jen projevem svobody slova, kterou prezident tímto způsobem chrání? Široké pobouření se v české společnosti nad jeho výroky v kadém případě nekonalo. Moná si někteří občané královský Hrad spletli s putykou v podhradí.
Zatímco v Paříi a jiných evropských městech demonstrovaly o dni proti násilí na enách statisíce en i muů proti sexismu, získal prezident Zeman na podporu své kandidatury na úřad prezidenta víc ne sto tisíc podpisů. A z ODS, aby snad na Hradě sexismus svou pozici neztratil, vzešla nynější kandidatura Mirka Topolánka, který během prázdnin strávených ve vile italského prezidenta Berlusconiho nehrál jen roli přihlíejícího statisty.
Jistě, i za socialismu některý pan profesor o něco zlepšil známku sličné studentce v minisukni a existovaly eny, které svých půvabů dovedly vyuívat ke svému prospěchu – a řadě muů to nebylo proti mysli. Ale ena jako taková sexuálním objektem nebyla, myslím, e byla do jisté míry chráněna i morální hodnotou svého potenciálního mateřství a sexismus neexistoval jako mocenský prostředek, protoe tím byla ideologie.
Sexismus přitom neponiuje jen enu; především hluboce poškozuje vztah mezi pohlavími, protoe jej redukuje na pouhé sexuální ukájení a zbavuje erotiky, oné kulturní nadstavby, dynamické a estetické součásti milostného vztahu.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.