Antonín Rašek

Systém končí, když se začne reformovat

Kritika Ruska a Číny je nejen legitimní, ale oprávněná. Jinou věcí je, je-li spravedlivá. Zvláště jsou-li kritériem západní hodnoty. Nemluvě o tom, je-li zneužívána k odpoutání pozornosti od vlastních neoliberálních problémů. Není také jednoduché porovnávat procesy transformace těchto zemí s vývojem jiných totalitních zemí, jako byly Německo, Itálie či Japonsko. Společné mají to, že v jejich zemích došlo k selhání liberální demokracie nebo jiných typů víceméně stabilních společenství. Zatímco u fašistických zemí šlo o pravicové převraty se zachováním soukromého vlastnictví, u levicových komunistických společenských systémů existovala vysoká míra jeho zespolečenštění, což nemá historický precedent. Pravicové totality se transformovaly po porážce ve válce, levicové po vnitropolitické krizi; hlavním problémem bylo zabránit povstáním, což se s výjimkou Rumunska a následně Jugoslávie a některých bývalých zemí Sovětského svazu podařilo.

Jak se ukázalo, privatizace společenského vlastnictví byla velmi složitým procesem. V Rusku a Číně k tomu zvolili odlišné strategie. Zatímco Teng Siao-pching dal přednost pomalým změnám politickým a rychlým ekonomickým, Michail Gorbačov naopak preferoval revoluční změny politické a nepříliš pospíchat s ekonomickými. Efekt těchto přístupů ilustruje video kolující nedávno na sociálních sítích. Kamera doprovází vlak na cestě z Moskvy do Pekingu. Sotva opustí hlavní město, máme občas pocit, že jsme se ocitli ve středověku; jakmile překročí čínské hranice, ocitáme ve velkoměstech překonávajících svou architekturou mnohá americká. Bývalá čínská velvyslankyně v Praze často opakovala, že jejich cílem je co nejrychleji dostat co nejvíc lidí z pásma chudoby; každoročně se to daří u desítek milionů lidí. Rozhodující je prosperující ekonomika. I pro ubránění demokracie před populismem a extrémisty.

Úspěšnější je vždy ten politik, který odevzdá zemi v lepším stavu, než ji převzal, což se o Gorbačovovi říci nedá. Jeho zásluhou však je, že pro transformaci otevřel cestu. I když se stal nejneoblíbenějším politikem v ruské historii. Sám přiznal, že se SSSR reformovat nedal. Konec každého systému začíná v okamžiku, když se začne reformovat. O Putinovi v Moskvě koluje, že vytvořil stalinismus s lidskou tváří. V obou případech se tu odrážejí pokusy srovnávat perestrojku s pražským jarem. Podobnou cestu jako Čína volil i náš bývalý režim. V osmé pětiletce přidělil Státnímu plánu ekonomického výzkumu kolem miliardy korun. Měli být rehabilitováni komunisté, kteří museli po srpnu 1968 odejít z KSČ. Vývoj byl rychlejší. Ale v tomto výzkumu získávala zkušenosti řada lidí, kteří se po listopadových událostech dostali do čela státu. Po listopadových událostech 1989 převažovalo mínění pokračovat v návaznosti na 60. léta. nebránil se tomu ani Václav Havel. Václav Klaus prosadil kapitalismus bez přívlastků.

Antonín Rašek

Obsah Listů 5/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Systém končí, když se začne reformovat

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu