Po krátké euforii nabídlo vedení KDU-ČSL hnutí Starostové a nezávislí místo koalice jen monost být na jejich kandidátce. A to v dosavadním a pro STAN výhodném počtu. Kdo byl k hnutí hodně zlý, spíš si myslel, e zvítězí pud sebezáchovy. Šéf starostů Petr Gazdík setrvání na kandidátce lidovců odhadoval na padesát ku padesáti. Asi v dobré víře, e nevypadne z prvního místa na jedné kandidátce.
Jene rozhodl psychologický faktor. Starostové se urazili a rozhodli se kandidovat sami. Pro setrvání na lidovecké kandidátce byl z rozšířeného vedení jen jediný jeho člen. V rozhlasovém rozhovoru se moderátor provokativně Gazdíka zeptal, nebyl-li to právě on. Promptně to popřel.
A tak zvítězily emoce a zavládla nová euforie, starostové přesedlali na vlastního koně a zvolili si i nového lídra Jana Farského. Racionalizovali si to přesvědčením, e si tím upevní celostátní identitu hnutí. Toto rozhodnutí má ale v sobě sebevraedný prvek: budou lidé volit své nejlepší starosty a tím se zbaví části jejich řídicích kapacit ve prospěch obce?
A jak na vývoj situace reagoval předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek? Pravda, mohlo na to mít vliv, e se zrovna nacházel v jiném časovém pásmu. Ale dění doma jako by ho obtěovalo. Cítil se v USA v roli ředitele zeměkoule, řešil vztahy mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí.
Vlastně jde o stejný problém, jenom na globální úrovni. Také NATO a EU v obecné rovině upevňují své vzájemné vztahy, ale kdy jde o věc, nedokáou se dohodnout. Třebae Evropané si budou řešit vnitřní bezpečnostní situaci, zvláště pokud jde o migrační krizi, a Aliance euroatlantickou obranu. Jinak by nevznikl projekt, jako je evropská armáda, která můe stejně jako NATO čerpat bojové schopnosti pouze z armád národních států, jen by si vytvořila další velitelství.
Bělobrádkova vlastní reakce na rozhodnutí STAN by se měla stát součástí učebnic politologie, jak lze vysvětlit naprosto vše. Podle Bělobrádka KDU-ČSL koalici nezrušila, jen starostům nabídla jiné řešení. Starostové to asi jen nepochopili.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.