Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 5 > Knihy

Knihy 5/2017

Angela Merkel. Nejvlivnější evropský politik

– Mimořádnost současné německé kancléřky pěkně vyjádřil autor v úvodu: „Nemohla si být jista, že to politicky přežije, ale nehodlala se vzdát svých zásad za politický zisk. Zatímco ostatní země vytvářely čím dál propracovanější politické strategie k udržení uprchlíků za hranicemi, prohlásila Merkelová směle: Nehodlám soupeřit o to, kdo bude s uprchlíky zacházet nejhůř.“ Kupodivu se dnes zdá, že nejen politicky přežila, ale ještě posílila. Její chování patrně plně zhodnotí teprve vzdálenější budoucnost, její život a názorový vývoj si však zaslouží pozornost už dnes. Autor, profesor politologie na Univerzitě v Coventry, je vylíčil v knize připomínající někdy svým spádem román. Neobvyklý je už začátek – Angelini rodiče emigrovali „proti proudu“, ze Spolkové republiky do Německé demokratické, kde se její otec, evangelický farář, snažil vyjít po dobrém s režimem, a zároveň mu nepoklonkovat. První Angelinou životní volbou byla fyzika, v níž dosáhla hodnotných úspěchů. Působila i v Praze na Ústavu fyzikální chemie na počátku Gorbačovovy éry a právě zde se rozvinul její zájem o politiku. Do té se vrhla ihned po rozpadu komunistického systému ve východní Evropě. Kniha pak sleduje pestré a občas dramatické detaily jejího politického vzestupu až po migrační krizi. Místy se čtenář výborně pobaví – třeba jak naši hrdinku polekal – snad bez pánova záměru – Putinův pes.

Kniha má zajímavou fotografickou přílohu, slovníček politických termínů a zkratek a seznam literatury, vzhledem k počtu zmiňovaných osob však může čtenář postrádat jmenný rejstřík. Jako pamětník si musím postěžovat na chatrné autorovy znalosti z dob, kdy ještě pamětníkem nebyl (narodil se roku 1967). Na str. 80 píše, že Brežněv nařídil popravu svého někdejšího přítele Tarakího. Za touto vraždou – nikoliv popravou – však stál Tarakího kolega a rival Amín. Podle pamětí Brežněvova lékaře zprávu o ní Brežněv komentoval slovy: „Jaký je to ničema, ten Amín, zardousit člověka, se kterým dělal revoluci. A co tomu řekne cizina? Kdo bude věřit mému slovu?“ Tři měsíce nato patřil Amín k prvním obětem sovětské invaze. Na téže straně čteme, že pod relativně otevřeným Gierkovým režimem se Solidaritě dařilo, ale když jí nebezpečně přibývalo členů, byl Gierek odstraněn a uvězněn Jaruzelským. Ve skutečnosti byl Gierek odstaven vedením vlastní strany již několik dní po vzniku Solidarity. Jaruzelský vyhlásil „vojenský stav“ až rok poté a Gierka nechal v jeho rámci internovat pravděpodobně „kvůli nestrannosti“. Nevšiml jsem si také, že by v roce 1968 u nás panoval nějaký „kult osobnosti Dubčeka“, nad nímž se prý měli Angelini rodiče zamyslet.

Matthew Qvortrup, Angela Merkel. Nejvlivnější evropský politik, z angličtiny přeložil Jan Zasadil, Bourdon, Trnová 2007, 383 s.

-jn-

Papež reformátor

– Papež František, před zvolením Jorge Bergoglio, v čemsi připomíná Michaila Gorbačova, do čela zestárlé instituce se dostává mladší – i když v tomto případě jen duchem – člověk, uvědomující si potřebu změn. Rychle si získává obdivovatele i odpůrce – ve své církvi i mimo ni. Nemůže vždy otevřeně podávat všechny své myšlenky a záměry, a tak se přirozeně kladou otázky: Kdo to je, odkud vyšel a kam směřuje? Co se týče jeho života od narození až po prvé kroky v papežském úřadě, hodně se dovíme z knihy britského spisovatele a novináře speciálně vzdělaného v oblasti náboženství a politiky. Práce vyniká přehledností: je roztříděna do kapitol líčících deset období Bergogliova života a uvedených vždy zajímavým příběhem z doby jeho papežského působení. Z dalšího textu pak uvidíme, že Františkův nestandardní přístup má kořeny v jeho předchozím životě. Kromě toho, že získáme představu, jaká je každodenní existence člověka od mládí pohlceného církevní kariérou, dovídáme se z knihy zajímavé detaily o novější historii Argentiny, kde se nynější papež narodil a kde prožil větší část života. Zde zažil dvojí vládu Peróna a perónismu, její dvojí svržení, krutou vojenskou diktaturu a válku o Falklandy. Zvláště jeho působení za diktatury ho nutilo vyrovnávat se s nesnadnými dilematy. Dramaticky je vylíčena atmosféra a průběh konkláve (Bergoglio kandidoval na papeže dvakrát). Co se týče názorového zrání, jeví se hrdina knihy jako šťastný a vyrovnaný muž nezatížený pochybnostmi a spoléhající na Boha. Přestože nám kniha Františka přiblíží po stránce faktické i lidské, zůstane patrně pro čtenáře osobností poněkud tajemnou, jakýmsi darem nebes. Jak říká autor: „Aniž v jádře církevní doktríny cokoliv změnil, dosáhl František něčeho, co se ještě před rokem zdálo nemožné: promlouval do srdce současné západní kultury... Vysvětlit, co přesně František udělal, je přesto poměrně obtížné.“ Kniha má pěknou fotografickou přílohu, pečlivě sestavený rejstřík a pro hlubší zájemce komentovaný přehled literatury, z níž autor čerpal.

Austen Ivereigh, Papež reformátor, z angličtiny přeložil Zdeněk Uherčík, Triton, Praha 2016, 436 s.

-jn-

Kronika v kameni

– Ohrožení je motiv a pocit, kolem kterého krouží a na kterém stavějí knihy Ismaila Kadareho přeložené dosud do češtiny nebo slovenštiny. Není jich už málo. Počínaje nejznámějším Generálem mrtvé armády o hledání katarze a  zadostiučinění během poválečného přesunu ostatků padlých italských vojáků z Albánie do Itálie přes krevní mstě věnovaný Krvavý duben po nejnovější Kroniku v kameni, vydanou v originále už v roce 1970. Když v Kadareho knihách prší a jeho postavy se brodí blátem, nechcete se odtrhnout od stránek knihy nejen pro jejich čtivost, ale také proto, abyste se omylem nestali sami součástí děje. Poslední Kadareho kniha vypráví obrazy z druhoválečných let v jihoalbánském městě Gjirokastra. Čteme až mikszáthovsky absurdní obrazy střelby na letadlo opraveným starým tureckým obecním dělem. Sledujeme obtíže lidí, kteří se najednou nemohou ukrývat ve svých sklepech, ale musí se přesunout v tisícovém počtu do místní pevnosti. Vidíme denní život dospělých, jak se odehrává za války ve společnosti spoutané řadou letitých, ale platných tradic. Zhroucení tohoto tradičního světa pak nepřinášejí ani britské (ani jiné) bomby, ani ostřelování německými tanky, které ničí velkou část budov ve městě, ale tři kolony mladých partyzánů na čele s rudými prapory, na jejichž objevení se reaguje místní imám tak, že si na ochozu minaretu vypíchne vlastní oči, aby nemusel „vidět komunismus“. Kronika v kameni je dobře napsaný román odehrávající se na periferii válčící Evropy. Vypravěčem je chlapec, který nám dává o událostech tu představu, kterou je sám schopen odtušit a pojmout.

Ismail Kadare: Kronika v kameni, z albánštiny do slovenštiny přeložil Viliam Mruškovič, Spolek slovenských spisovateľov, Bratislava 2017, 267 s.

-pe-

Medzi krížom a kladivom.

– Historik nastupující generace Jakub Štofaník je autorem knihy věnované užívání katolické křesťansko-sociální nauky v Československu v meziválečném období a ve válečném Slovenském státu. Ve druhé části své práce srovnává československou situaci také se situací v Belgii. Stručně popisuje vznik encykliky Rerum novarum (1891) ustavující sociální učení římskokatolické církve včetně předcházejících encyklik a rozhodnutí, jako bylo například zavedení tomismu do výuky v katolických seminářích. Jako zajímavost můžeme vnímat zmínku o účasti severoamerických biskupů na debatách, které vzniku sociálního učení církve předcházely. I oni se totiž ve velkých průmyslových městech v USA potýkali s rostoucí chudobou dělníků i prvními dělnickými organizacemi. Dějištěm, na kterém své téma popisuje, je ale autorovi především Slovensko. Celý text začíná bitkou v železárně ve východoslovenských Krompachách, která v roce 1921 skončila šesti mrtvými. Autor se přitom ptá, jak na tyto události reagovala katolická církev, jaké k tomu měla nástroje a jaké myšlenkové vybavení.

Jakub Štofaník: Medzi krížom a kladivom.

Recepcia sociálneho myslenia v katolíckej cirkvi v prvej polovici 20. storočia, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2017, 251 s.

-pe-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 5/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.