Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné

• Hlavní stránka
• Aktuální číslo
• Archiv
• Autoři
• Fotografie
• Pelikán
• Česko-slovenské Mosty
• Předplatné
• Prodejci
• Ohlasy
• Odkazy
• O Listech / O Listach / Über Listy
• Tiráž a kontakty

Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 5 > Michael Komm: Lisabon

Michael Komm

Lisabon

Vaše fotografie z Lisabonu zachycují většinou lidi, kteří pracují. Je pro vás práce téma zajímavé samo o sobě, nebo je člověk spíš jen prvek, který oživuje prostor?

Obojí je stejně důležité – pomáhá vytvářet ve fotografii určitý příběh. Práce samotná je pro mne zajímavé téma, zvláště co se týká manuální práce, která něco viditelně produkuje. Mám pocit, že tento typ činnosti se z naší společnosti za posledních několik desetiletí vytrácí – lidé dnes častěji interagují s počítači a mobilními telefony než s jinými nástroji, naopak hotové výrobky se přivážejí ze vzdálených zemí. Proces výroby tak není tolik na očích jako dříve.

Máte mezi fotografy nějaký vzor? A jaký časopis pro vás z fotografie ukazuje to nejlepší?

Obdivuji práce Koudelky, Bischofa, Kyndrové a dalších „klasických“ reportážních fotografů. Černobílá filmová reportážní fotka mě fascinuje svojí schopností zdůraznit určité téma a potlačit rušivé vlivy okolí. Je to dokumentární žánr, ale přitom nechává prostor pro divákovu fantazii. Proto i do svých fotek (které většinou fotím na digitál) občas přidávám imitaci filmového zrna – je to způsob jak se zbavit nepotřebných detailů. Co se týká časopisů, tak v českém prostředí je jasně nejlepší FOTO, ze zahraničních se mi líbí například British Journal of Photograhy nebo týdeník Café Royal Books.

Jste zástupce vedoucího oddělení Tokamak Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Uměl byste našim čtenářům říci, čemu se věnujete? A zda je třeba přemýšlení o fyzice plazmatu něco, co by mohlo inspirovat i nás, kdo jsme se fyziku učili naposledy na střední škole?

Věnuji se výzkumu jaderné fúze, cílem tohoto výzkumu je vyvinout nový typ jaderného reaktoru, který by byl bezpečnější než ty současné, a přitom měl prakticky neomezené množství paliva. Fyziku chápu jako vědu o tom, jak věci okolo mne fungují, o příčinách a následcích. Je to racionální věda, takže přemýšlení o ní může být v dnešní tzv. post-truth době poměrně osvěžující.

Působíte ve fóru Věda žije! Určitě jste sledoval poslední jednání o rozpočtu vysokých škol. Jak by podle vás měla politika na vědu nahlížet, aby nebylo školství jen rétorickou prioritou?

Například Petr Nečas je vzděláním fyzik plazmatu, ale pro vědu v ČR to neznamenalo žádnou výhodu. Problém s investicemi do vědy a vzdělávání na rozdíl třeba od stavby dálnic je v tom, že u jednacího stolu nesedí vlivný „lobbista“, který může za zrealizovanou zakázku přihrát štědrý dar do stranické pokladny či jinou výhodu. Pokud se politici budou na rozdělování státních peněz dívat touto optikou, situace s financováním školství se nezlepší.

Je nějaká obecná motivace, která vás vede k veřejnému angažmá?

Věřím, že to, čeho člověk může dosáhnout, je do určité míry dané tím, co mu společnost umožní. Můžete mít potenciál být například geniálním houslistou, ale pokud máte smůlu a narodíte se v Mogadišu, nikdy nedokážete svoje schopnosti využít. Na to myslím ve fóru Věda žije!, ale i při práci na Akademii věd.

-pe-

Michael Komm (1982) je fyzik a fotograf, pracuje v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, je organizátorem soutěže AV ČR Věda fotogenická, od roku 2010 každoročně vystavuje v ČR i na Slovensku, více na www.mdotk.cz.