Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné

• Hlavní stránka
• Aktuální číslo
• Archiv
• Autoři
• Fotografie
• Pelikán
• Česko-slovenské Mosty
• Předplatné
• Prodejci
• Ohlasy
• Odkazy
• O Listech / O Listach / Über Listy
• Tiráž a kontakty

Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 5 > Jiří Hochman: Interview k šedesátému výročí

Jiří Hochman

Interview k šedesátému výročí

V Listech před 40 lety

Šedesáté výročí Velké, Říjnové, jak se říká revoluce postavilo otázku, koho mají Listy k takové příležitosti požádat o interview.

Naštěstí nám pomohl soudruh Červoněnko, který nám vděčí za to, že se dostal do Paříže.

„Jeďte do Lourdů,“ poradil nám. Jako obvykle, dobře.

Z vleklé kožní choroby se tam právě léčí soudruh Stolypin, od roku 1917 vedoucí kádrového oddělení sekretariátu ÚV KSSS. Loni mu bylo devadesát, ale jako všichni vedoucí funkcionáři je to čipera.

Zastihli jsme ho, jak učí jakéhosi mnicha hrát gorodky.

„Šedesáté výročí, říkáte?“ – upřímně se podivil, když jsme se ho ptali, co tomu říká.

Po chvíli dodal:

„Z nejhoršího jsme venku.“

„Není to poněkud předčasný závěr?“ – zeptali jsme se.

„Řekl mi to v páře soudruh Podgorný v ten den, kdy ho uvolnili ze všech funkcí,“ řekl soudruh Stolypin na vysvětlenou.

„A co si myslí orgán?“ – tázali jsme se dále.

„Orgán? Že se ptáte!“ – mávl rukou. „Všichni děkují Bohu, že to ve zdraví přežili. Jak jsme nedávno zjistili nahodilým nálezem jednoho tajného dokumentu, měli jsme být vlastně všichni, až na soudruha Pelše, popraveni.“

„Proč, podle vašeho názoru, byla soudruhu Pelši povolena úleva?“ – zeptali jsme se.

„Orgán měl tehdy za to, že soudruh Pelše již popraven byl. V záznamech byl velký nepořádek. Někteří soudruzi byli například popraveni i třikrát za sebou, ačkoli byli ve skutečnosti popraveni jenom jednou. Takhle to Lenin nechtěl.“

„Pamatujete Lenina?“ – navázali jsme.

„Samozřejmě,“ – řekl. „Chodili jsme spolu na Sibiři na zajíce, ale Vláďa nikdy nic nechytil. Musel za to platit, a nakonec zahořkl. Ale na druhé straně Lenin vždycky říkal, popravujte maximálně jednou. Nebýt toho, že pak přišel Stalin se svými osobními vlastnostmi nevhodnými pro funkci generálního tajemníka...“

Odmlčel se. Zeptali jsme se proto: „Myslíte, že to tak bylo lepší, anebo horší?“

„Myslím si,“ řekl s krátkým zaváháním, „že celkově to bylo o něco lepší. Přece jenom, při tom orientálním šlendrijánu tím sem tam někdo proklouzl. Kdyby byl větší pořádek, jak to chtěl Iljič, nevím, nevím.“

Pak se soudruh Stolypin pokřižoval, jelikož zvonilo klekání.

„Vy jste katolík?“ – podivili jsme se.

„Cožpak po tom všem mohl ještě našinec zůstat ortodoxní?“ – zvolal, a vytáhl z kapsy starší bubínkový revolver, aby interview zakončil.

LISTY, ročník VII, 1977, č. 5, říjen 1977, strana 41.

Jiří Hochman (1926–2012) byl novinář. Proslavil se jako komentátor týdeníku Reportér na konci 60. let. Jako satirik proslul knihami Kronika místodržení v Čechách, Český happening či Jelení Brod. Po r. 1968 byl donucen odejít do exilu. Patřil k nejdůležitějším autorům Listů, spolupracoval s nimi spolupracoval až do konce života před pěti lety.