Petr Kolman

Chce státní správa nalákat kvalitní lidi?

Služební zákon je lidovější označení zákona č. 234/2014 Sb. o státní službě. Jde de facto o pomyslnou bibli každého státního úředníka (pozor, úředníků z radnic a krajských úřadů se netýká, ti mají vlastní speciální zákon). Čtenáři s lepší pamětí si asi vzpomenou, že nás „Brusel“ dlouhá léta kritizoval za jeho reálnou neexistenci. Mnoho let jsme sice měli zákon, avšak pouze platný, nikoliv účinný. To se od 1. 1. 2015 zlepšilo a bruselské volání po plnohodnotném služebním zákonu se naplnilo i v (někdy rebelujícím) Česku. Zákon o státní službě je pro kvalitní fungování moderního státu sice klíčový, nikoli ovšem samospásný. Není to všelék, i když mnozí politici tvrdili opak. Nota bene i Řecko, Bulharsko nebo Rumunsko mají své služební zákony. A kvalita státní správy tam – řečeno gentlemansky – vykazuje také nedostatky. A to hovořím nyní jen o státech z naší EU-rodiny. Rád bych jako specialista na správní právo kriticky poukázal na jeden konkrétní opomíjený detail z tohoto zákona. Jak známo, belzebub se zpravidla skrývá v detailech. Jedním z hlavních služebních zákonů (všude na světě) je přilákat a následně udržet ve veřejné správě kvalitní a pracovité odborníky. Ostatně i v rámci přijímání českého služebního zákona tato slova opakovaně padala. Cíl je to určitě legitimní, vždyť kdo rozumný by chtěl úřady plné hlupáků. Úředníky je zapotřebí motivovat, to je stejné jako ve firmách. Nicméně pak nerozumím ustanovení tohoto zákona upravujícímu zkušební dobu. Podle zákoníku práce máme zkušební dobu maximálně tři měsíce – nepovinně. Zaměstnanec a zaměstnavatel se v ní mohou vzájemně otestovat, což je určitě rozumné. Služební zákon zakotvuje „zkušebku“ v délce 6 měsíců – povinně. To mi v roce 2017 přijde jako zbytečně dlouhá doba. A teď přijde další velká nelogičnost – i když nový zaměstnanec složí tzv. úřednickou zkoušku (například po 2 nebo 3 měsících), zkušební doba ze zákona plyne dál, a musí si ji tedy „odkroutit“ celou – šestiměsíční. Navíc pokud je zaměstnanec v rámci zkušební doby třeba nemocný či má jinou překážku práce, doba se o to samozřejmě prodlužuje. I kdyby jeho nadřízení s ním byli sebevíce spokojeni, zkušební doba trvá celých dlouhých šest měsíců. Problém mj. spočívá v tom, že po dobu těch šesti měsíců úředník dle ustálené aplikační praxe nepobírá tzv. osobní ohodnocení, tedy motivační část platu, ale jen základní tabulkovou mzdu. Kde je pak relevantní motivace zaměstnanců? Cui bono? Ne zcela chápu, co tím zákonodárce vlastně myslel. Jak chce dynamicky reagovat na situaci na trhu práce v dnešní digitální a hyperrychlé době s takto dlouhou a neflexibilní zkušební dobou? Možná si neuvědomil, že ve „zkušebce“ může pracovní poměr ukončit nejen zaměstnavatel, ale i zaměstnanec – zde tedy dynamičtější státní úředník. Jak potom může stát lákat šikovné a pracovité lidi?

Nesmyslně dlouhá zkušební doba, navíc rigidně pojatá, pokud ji nelze zkrátit při vynikajících výsledcích úředníka (včetně složení tzv. úřednické zkoušky) je v 21. století kontraproduktivní. A určitě nepomáhá k nalákání kvalitních odborníků do veřejné správy. Spíše odpovídá ideovému konceptu a la Rakousko-Uhersko – vyseďte si služební poměr, vážení zájemci. Systém obsahující mj. dlouhé zkušební doby bez motivační součásti platu přitahuje z povahy věci spíše lidi toužící po klidu a bezpečí. Nepopírám, i takoví jsou ve státní správě potřeba, ale neměli by tvořit procento blízké stu.

Někteří politici si možná sarkasticky v kuloárech říkají: Občané, jen počkejte, až bude v České republice nezaměstnanost 15–20 procent, to se pak vy (nebo vaše děti a vnoučata) do státní správy pohrnete! V této situaci však zaplaťpánbůh zatím nejsme, a to ani kdyby jeden z koaličních partnerů propustil polovinu lidí ze svých (pardon, aktuálně převedených do svěřeneckých fondů) firem.

JUDr. Petr Kolman, Brno

Obsah Listů 5/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Petr Kolman

Chce státní správa nalákat kvalitní lidi?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu