K Listům č. 4/2017
Reaguji na pojednání Hynka Skořepy Sucho, nebo povodeň v části týkající se vltavské kaskády. Souhlasím s autorovým hodnocením dosavadní úlohy těchto přehradních nádrí, ale postrádal jsem jeho názor na soudobý záměr jejich vyuití v projektu Vltavská vodní cesta schváleného na nejvyšší státní úrovni s očekávanou ekonomickou podporou Evropské unie.
Tento dokument se zřejmě jen vrací k záměru splavnit Vltavu ještě z éry rakouského mocnářství, z něho v období první republiky vznikaly alternativní projekty systému takzvaných vysokých jezů s plavebními komorami, případně i vodními elektrárnami. V padesátých letech minulého století byla ale splavnost celé řeky opuštěna a další stupně vltavské kaskády byly stavěny s hlavním cílem vyrábět elektrickou energii. V době poválečného budovatelského nadšení tak vznikla dvě vpravdě monstrózní díla Slapy a Orlík bez plavebních komor.
Dnešní úloha vltavské kaskády při výrobě elektrické energie v České republice ale neodpovídá dřívějším optimistickým předpokladům patrně proto, e byla přeceněna skutečná vodnatost Vltavy v průběhu roku. Selhala i předpokládaná protipovodňová funkce vltavské kaskády, jak dokládají velké materiální škody způsobené na různých místech okolí toku (včetně území hlavního města) při povodních v letech 2002 a 2013.
Podařilo se jen odstranit zimní zamrzávání hladin toku pod hrází slapské přehrady umoňující celoroční říční dopravu od Štěchovic-Třebenic a po Mělník, ale toto splavnění jen malé části řeky zpochybňuje ekonomické opodstatnění schváleného projektu. Vltava ve většině své délky nemůe být srovnatelná se zahraničními veletoky, na nich je provozován ekonomicky výhodný transport lidí i zboí a kterým patrně argumentují autoři koncepce celé vodní cesty uskutečnitelné jen pro menší rekreační lodě a ivelně se rozmáhající ekologicky problematický vodní motorismus.
Josef Kuthan, Praha
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.