Kdy před lety probíhal soud kvůli vydání knihy Mein Kampf, řekl mi jeden malý nakladatel: Jediné, co se mi nelíbí, je, e jsme to neudělali my. Snail jsem se cosi namítnout, a on vysvětlil: Vydat by se mělo všecko, co bylo napsáno. Jinak je tu zase cenzura. – A nemrzí tě jen, e vám ušel zisk? – Samozřejmě, volný trh je přece projev svobody! Vzpomněl jsem si na ten rozhovor, kdy jsem četl: Integrace Evropy znamená... likvidaci národní identity jednotlivých zemí. Z evropské populace se mají stát Evropané, kteří se přetaví do amorfního stáda, které se nebude řídit balastem národních tradic, ale přijme nové, pokrokové, evropské myšlenky. Mezi ty patří nejen likvidace národních postojů, ale i rozvrstevní společnosti. Tradiční podobu společnosti mají nahradit singles, samoivitelky a homosexuálové. A dál: ... i boj za evropanství je svým způsobem agresivní odrůdou nacionalismu, neboť nový evropský národ tradičními národy Evropy. A pak: Jsem přesvědčený, e reálný pohled na současnou politiku není v tom, zda strana je sociálně levicová, či pravicová, ale zda je unijní, či vlastenecká. Napsal to Vlastimil Vondruška a nebyl to citát z jeho historického románu, nýbr jeden ze spisovatelových pravidelných příspěvků do rubriky Názory v MF Dnes (Vlastenectví není deviace, 29. 7. 2017). Vysvětlení, proč takové texty vycházejí v asi nejčtenějších novinách, jsou moné tři: a) uhlířská víra v absolutní svobodu slova, b) vydavateli se to líbí, c) redakce naslouchá hlasu lidu a činí tak pro zvednutí nákladu. * Z podobného soudku: Podle Aktuálně cz (7. 8.) nahlásil hodonínský zastupitel Roman Sedlačík tamní městské policii pohyb rodiny podezřelé z nelegální migrace. Na internet pak napsal: Šel jsem samozřejmě za nimi a ptal jsem se urostlého černocha, co tu dělají, odkud jsou a jestli jsou muslimové? Jeho manelka se zděsila, nechápu proč, ale zároveň nechápu lidi kteří si jich nevšímají a pomalu si zvykají. Zavolal jsem městskou policii, ať je aspoň legitimují, ať máme jistotu, co k nám sem leze! Sedlačík je zastupitelem a členem kontrolního výboru městského zastupitelstva za hnutí Řád národa, za které také kandiduje do Poslanecké sněmovny.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.