Řada politiků a komentátorů si posteskla, e amnestovaný Jiří Kajínek se díky médiím stane celebritou. Například se tak vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka, který ho povauje spíše za postavu zápornou. Miroslav Kalousek ve sněmovním vystoupení uvedl, e se vrah stává mediální hvězdičkou. Jiným politikům se nelíbí, e prezident tím jen odvádí pozornost od svých poklesků, jako byl ceremoniální hradní akt s premiérovou demisí. Jene ujasněme si pojmy a nedejme na dojmy, i kdy některé slovníky rozdíl mezi celebritou a osobností nečiní. Povaují je za lidi, kteří ve společnosti dosáhli vysokého uznání, ohlasu nebo povědomí. Mezi těmito podstatnými jmény je ale nebetyčný rozdíl. Zvláště je-li kritériem, zajímají-li se o někoho média.
Připomíná to vtip ze sovětské éry, kdy jeden moloděc radostně vykřikoval: Píší o mně noviny! A hned četl: Jurij Pjankov, známý moskevský výtrník, se včera šeredně opil na Arbatu, vyprovokoval výtrnost, znečistil stanici metra a skončil do rána na záchytce. O některých lidech se píše jako o celebritách, i kdy se v obecném povědomí ocitli jen proto, e se zcela náhodně zásluhou médií stali ohniskem pozornosti, obvykle efemérní.
Kdy si prohlédneme slovníky, v těch starých byla celebritou slovutná osobnost, poté slavná, oslavovaná a nakonec jen známá, aby začala být chápána pejorativně. Asi podobně jako elity.
Kajínek je povaován celebritu v pokleslejším významu dlouhá léta, a to jen proto, e na svou existenci dokonce eskapádami jako kdysi Babinský vdy v pravý čas upozornil. Kvůli našim mnohdy pokrouceným hodnotám na tom můe vydělat i pekuniárně. Bude-li Kajínek sekat jako mnoho kdysi známých delikventů dobrotu, jak to poaduje sedmiletá prezidentova podmínka, neštěkne po něm pes. Stejně jako není zájem o slušné lidi. Zatím je kolem Kajínkova jména poválivé ticho. Ale kdo ví, co se v naší shakespearovsky rozkacené době můe ještě vyvrbit.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.