Petr Kolman

Bouřej se a neposlouchaj?

Čeští Zelení nedávno představili svůj program. Ač mnoho jejich nápadů pokládám za kontroverzní či reálně neuskutečnitelné, u jednoho bych se rád zastavil. Strana slibuje volební právo od šestnácti let věku. Je třeba vytknout před závorku, že Zelení to navrhují naprosto pragmaticky. Většinu jejich elektorátu tvoří mladší lidé, tudíž pro jejich programové tvůrce nebylo těžké zjistit, že ve věkové skupině od 16 do 18 let je jejich podpora vyšší než obvyklý volební podíl 3–4,5 procenta v dospělé společnosti. Tento fakt Zeleným nelze zazlívat, pragmaticky se chová většina politických stran a hnutí – přestože jinak mají plné klávesnice řečí o blahu naší země.

Dalšími bojovníky za snížení volebního věku jsou, a to víceméně ze stejných důvodů, Piráti.

Argumentem pro návrh určitě je, že dnešní mladí biologicky rychleji dospívají, což potvrzují i vědecké výzkumy. (Z tohoto úhlu pohledu se jeví sporným, proč SZ navrhuje 16 let pro obě pohlaví, když je známo že ženy/dívky dospívají obecně dříve než muži/hoši?.)

Problém naopak je, že mnozí „–náctiletí“ často zaostávají sociálně i rozumově (řečeno modernějším slovníkem: chybějí jim sociální kompetence) , většinou chodí do škol, a nemají tedy mnoho zkušeností s reálným životem. Většinou nevydělávají a neplatí daně (pokud pomineme DPH, kterou platí z tovaru kupovaného z kapesného od zákonných zástupců, a úplně stranou ponechme daň spotřební z alkoholu a cigaret: lidé do 18 let těmito daněmi zatížené zboží přece kupovat nesmějí). Mohou tedy snadno podlehnout vábničkám různých extremistických sdružení. Pro návrh zase hovoří, že –náctiletí mívají více času (nechodí do zaměstnání a nemají zatím starost o děti), takže by teoreticky mohli mít více prostoru i mladistvého elánu ku studiu programů a chování politických stran a hnutí.

Záporem v pomyslné mozaice je, že se (nejen) kvůli věku o politiku mnozí vůbec nezajímají, takže mohou volit zcela náhodně, anebo mohou podlehnout tlaku extremistů a populistů. Pro férovost dodejme, že toto hrozí i u jiných věkových skupin. Nicméně u dorostenců, na které míří „zelený“, to dle mého názoru platí několikanásobně víc.Dalším úskalím je, že ačkoliv -náctiletí bývají v ledasčem vzpurní – řečeno s bratry Nedvědy, „bouřej se a neposlouchaj“ , v politických preferencích dle zjištění politologů často slepě kopírují rodiče, či dokonce prarodiče. Určitě se najdou i tací, již volí ve smyslu – děda ti, Matěji, přidá pár tisíc na motorku, ale hodíš mu tam tu jeho milovanou KSČM.

Raison d'etre pro zmíněný návrh naopak je, že snížení věkové hranice by mohlo posílit zájem, alespoň části mladých o politiku a správu věcí veřejných vůbec. Mohu volit – proto se budu o věci veřejné více zajímat, to dává smysl. Zde vidím asi hlavní přínos zeleného návrhu.

Kladem návrhu také určitě je, že mladí by rozhodovali o své budoucnosti, jelikož to budou právě oni, kteří budou „v budoucnosti“, o které se ve volbách hlasuje, z prapodstaty toku života zpravidla žít nejdéle.

Volební právo od 16 let chce zavést šéf největší italské opoziční strany Hnutí pěti hvězd Beppe Grillo, „král italských populistů“, již deset let volí šestnáctiletí v sousedním jinak relativně konzervativním Rakousku. Je samozřejmě otázkou, zda a případně o kolik to rakouskou politickou scénu posunulo opravdu dopředu.

Podrtrženo a sečteno, návrh na snížení věkové hranice má řadu pozitivních i negativních aspektů. A určitě by se o něm měla vést plnohodnotná společenská diskuse. Určitě by neměl zapadnout pod stůl jen proto, že ho navrhuje dnes marginální (byť kdysi i vládní) politické uskupení.

(Autor je právník.)

Petr Kolman

Obsah Listů 4/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Petr Kolman

Bouřej se a neposlouchaj?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu