Tohle se na sjezdu odborového svazu Kovo podařilo předsedovi Senátu Milanovi Štěchovi. Řekl tu, e by neškodilo zvýšit ivnostníkům odvody a získat tak chybějící pracovníky pro firmy. Před odboráři to prošlo. Vadí jim, e platby na sociální a zdravotní pojištěné jsou rozdílné. Někteří politici a komentátoři to naopak povaují za nejbrutálnější útok na osoby samostatně výdělečně činné. Svědčí o tom články s názvem Štěch chce ivnostníky nahnat do zaměstnání. Podnikatelé zuří. V předvečer programové konference a v předvolební kampani to určitě nenadchlo ani sociální demokraty. Viz titulek Zbláznil se. Sebevrada ČSSD pokračuje.
Chyba je jako často někde jinde. Všude na světě existují dva modely obivy: zaměstnanecký a samostatný. Realizují se za odlišných podmínek. V prvním mají zaměstnanci větší pocit jistoty, ale méně volnosti, v druhém větší rozhodovací prostor, ale podstupují větší riziko.
Rozdíly se vyrovnávají právě odlišnými odvody. A v tom je jádro problému, jestli jsou stanoveny správně. Asi ne, kdy se o nich diskutuje. Je to proto, e rozhodovací procesy jsou u nás na empiricko-intuitivní, nikoli empiricko-analytické úrovni, nemluvě o úrovni vědecko-analytické. Srozumitelněji řečeno, rozhoduje se metodou chyb a omylů.
Je paradoxní, e se u nás realizuje a neskutečné mnoství okrajových výzkumů veřejného mínění, zvláště volebních preferencí a prestie politiků, ale málo těch, které racionalizují rozhodování. Prioritu má politický marketing. Na řízení společnosti exekutiva a politické strany jako by rezignovaly. Ostrůvky pozitivní deviace mohou být výzkumy bezdomovectví, periferních krajů, generací nebo ghett sociálně vyloučených. Výzkum dvou odlišných způsobů obiv a jejich přesvědčivé vyrovnávání spravedlivě stanovenými odvody na to ještě čeká.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.