Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
Album
Peter Eng (1892–1939), karikatura z knihy Sittengeschichten, 1929, [překlad textu pod obrázkem: Někteří zlí lotři se nazývají filmaři a řádí v Neubau (část Vídně)], soukromá sbírka, Olomouc
„Za zmínku stojí i Sašova cesta na závod do vrchu Gaillon v roce 1909. Auto z dílny Laurin & Klement bylo posláno vlakem, mladý hrabě se pak vydal na cestu automobilem, na níž ho doprovázel mechanik Krutský. Zastavili se například na dva dny v Plzni na pivo a šunku, v Mnichově na návštěvu šedesáti pivnic, ve Frankfurtu na párky, ve Štrasburku na pečeni, v Bruselu na krevety a v Rouenu na ústřice. Když dorazili do Paříže dva dny před závodem, mladý hrabě zjistil, že mu došly peníze, které na závod potřeboval. Potřebné finanční prostředky mu půjčila jeho teta Františka Xaverie komtesa Kolowrat-Krakowská, kterou jízda automobilem nadchla.“ Citát z hesla české Wikipedie věnovaného, průkopníku automobilismu a zakladateli filmového průmyslu v Rakousku, hraběti Alexanderu Josephu Kolowratovi-Krakovskému (1886–1927), od jehož úmrtí letos v prosinci uplyne 90 let a jemuž se říkalo Saša, der Kilowatt, později Filmograf, jistě postačí k vykreslení jeho bonvivánské letory, s níž se pouštěl do nových a nových dobrodružství. Na karikatuře jeho přítele, vídeňsko-olomouckého dadaisty, karikaturisty a průkopníka animace Petera Enga (1892–1939) sedí Sascha uprostřed v čapce s doutníkem. Dnešní technologičtí vizionáři a pionýři se Sašou jistě sdílejí vášeň pro nové technologie a rychlé stroje (takový Elon Musk vlastnil několik Lotusů a McLarenů, dokonce i český letoun Aero L-39), pochybuji však, že stejný apetit a žaludek. Uzeniny a plzeňské v připravovaném proviantu cesty na Mars nepochybně chybějí. Ostatně, jak napoví styl kresby, jsou to potraviny ze středověku. A Elon Musk – jak praví Wikipedie – experimentoval pouze s kombinací prášků na spaní s červeným kalifornským.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy
Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.
