Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 4 > Viktor Tichák: Jednoduší a dvojdušší

Jazyk

Viktor Tichák

Jednoduší a dvojdušší

Založil jsem si novou sbírku perliček, které běžní, prostodušší a prostoduší (viz dále) lidé vypouštějí z úst při pokusech o vyslovení, ale i vypouštějí z rukou při pokusech o psaní cizojazyčných názvů jídel. V anglické sekci dominuje cheesecake (čískejk, česake nebo dokonce číský dort). Francouzské cordon bleu už je zafixováno jako gordon blue nebo blu. Tradiční italské tagliatelle, latte macchiato jako mačijáto, nebo dokonce mačkijáto (co se na něm mačká, jsem se zapomněl zeptat) jsou jen začátkem dlouhého italského seznamu. Dozvěděl jsem se, že tiramisu je, zcela přirozeně, 4. pád slova tiramisa. Myslel jsem si, že italské gnocchi rozdělují českou společnost na správné proitalské milovníky ňoků nebo ňoki a pročeské milovníky gnoči, než jsem si na jídelním lístku přečetl, že králík bude ve čtvrtek na paprice a s bramborovými knoši. Po těchto zjištěních jsem již přestal sledovat, zda někdo píše macchiato a gnocchi s jedním, anebo se dvěma „c“, přestože právě toto mělo být původně sledováno. Faktem ovšem je, že by se možná vyplatilo spíše vedení seznamu příkladů těchto slov se správným pravopisem a správnou výslovností. Zameťme si ale před vlastním prahem.

Nedávno jsem dostal zajímavý bohemistický dotaz, zda se slovo poběloššťování píše s jedním či se dvěma „š“. Žádný slovník o takovémto procesu nic neví, přestože si asi dokážeme představit, o co by mělo jít, proto jsem počal analogizovat a podobně jako lid, lid-ský, lid-ští, po-lid-št-i-t, po-lid-šť-ov-án-í vytvořil paralelu běloch, běloš-ský, běloš-ští, po-běloš-št-i-t, po-běloš-šť-ov-án-í se dvěma „š“. Hledání slovotvorných analogií je proces produktivní, hravý a nebezpečný, neboť pak můžeme vytvářet neologismy ad absurdum jako popražšťování českého jazyka, pokoňšťování hovězích gulášů, pokonžšťování nekonžských obyvatel, a nikdo nemůže nic namítnout. Příklad slova poběloššťování nenalézá Google ani jeden, ať už s jedním, se dvěma či snad ještě s více „š“. Poběloššťovat taky s nulovým výsledkem, pro pobělošštit jeden jediný odkaz: Slovo bylo nalezeno v komentáři k článku na blogu h8edgereich.wordpress.com, sdělujícímu názory typu: „Zastavit imigraci (a globalizaci) znamená učinit významný krok k zachování identity národů a ras.“ Samotný komentář, v němž zaznívá slovo pobělošštit, byť v uvozovkách, obsahuje tato slova: „Pokud například pustíme do naší kultury příliš prvků z černošské kultury, je možné, že ta začne dominovat a časem nás převálcuje. Musíme být prostě silní. Přejímat? Ok. Ale ‚pobělošštit'.“ Nejsem si jist, zda by autor tohoto komentáře, jistý uživatel jménem Novopatriot, měl být brán jako příklad, tak jako byla při tvorbě Příručního slovníku jazyka českého v třicátých letech 20. století citována slova autorů kánonu české beletrie jako Jana Nerudy, Karoliny Světlé nebo Elišky Krásnohorské. Odpověděl jsem tedy kulantně, že toto slovo neexistuje, kdyby ale náhodou existovalo, psalo by se se dvěma.

Nicméně je nutno podotknout, že byl dotaz inteligentní a zajímavý. Realita dnešní česky mluvící, a bohužel i píšící, společnosti je ovšem dosti jiná a Google bez problému nachází např. jakékoli varianty z významového pole jednoduchosti. Při zadání slova jednoduší se na prvních místech objeví pravopisná cvičení. První nedidakticky zaměřený příspěvek je hned špatně: „V Číně to bude jednoduší, až na to počasí, říká Giovinazzi“ (f1sport.auto.cz, 6. dubna 2017), následně se dočteme o „jednoduších daních v roce 2020“ (finexpert.cz, 22. června 2016) nebo o „jednoduším podnikání“ (Aktuálně.cz, 29. května 2005). První pravopisně korektní příspěvek je až na další straně seznamu výsledků. Jednoduší už nemohou být jednodušší. Jeden takový jednodušší server Zindulka.cz radí, abychom si naplánovali jednodušše dovolenou na moři, přibližný počet výsledků vyhledávání slova jednodušše je 135 000. Myslel jsem, že třeba alespoň jednoduchý se dvěma „ch“ tuto prokletou skupinu slov spasí, leč hle: 22 výskytů. Jako by ve slově jednoduchý byl duch. A on tam jeden slovotvorný duch je. Vlastně duchch. Kdyby se však duchch psal se dvěma ch, pak bychom nic nemohli podušštit, tak jako se počíšťují dorty: Museli bychom podušššťovat.

Viktor Tichák

Obsah Listů 4/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.