Dominik Héjj

Vláda ztrácí, opozice neroste aneb O chybách maďarské opozice

Více než polovina Maďarů chce podle průzkumů změnu vlády, počet nerozhodnutých voličů sahá k padesáti procentům, a opozice přesto není schopna vyhrát ve volbách. O dění v řadách maďarské opozice od roku 2006 píše dr. Dominik Héjj, redaktor polskojazyčného portálu o maďarské politice Kropka.hu

Orbanistán, diktatura, autoritářství – kolik slov popisuje současný režim v Budapešti. O soudním systému, médiích, volebním zákonodárství a dalších základních prvcích maďarského státu bylo napsáno mnoho, ale co s opozicí? Maďarský premiér se jí nemusí věnovat, protože sama zakopává o vlastní nohy.

Fidesz nechává soupeře vykrvácet

Abychom prozkoumali vztahy s opozicí, bylo by potřeba podívat se o jedenáct let zpět. Je podzim 2006. Před pár měsíci se odehrály parlamentní volby, ve kterých podruhé v řadě zvítězila koalice sociálních demokratů a liberálů z Maďarské socialistické strany (MSZP) a Svazu svobodných demokratů (SZDS). V politickém kalendáři je ve výhledu 1. říjen – obecní volby.

Polovina září. Do médií právě utekla nahrávka premiéra Ference Gyurcsányiho z tajného stranického jednání, které proběhlo v květnu. Tiráda shrnující předvolební kampaň je plná sprostých slov. Premiér nejenže otevřeně přiznává „lhali jsme“, „zprasili jsme“, ale také o Maďarsku říká, že je to „podělaná země“. Na ulicích Budapešti dochází k největším nepokojům od roku 1989. Tehdy získávají na významu hnutí popisovaná jako krajně pravicová, tehdy do politiky vážně vstupuje o tři roky dříve vzniklý Jobbik.

V neděli 1. října se situace v maďarské politice otáčí o 180 stupňů. Opoziční strany získávají 52 procent hlasů a MSZP-SZDSZ necelých 38 procent. Fidesz získal téměř všechno, co chtěl, moc se mu nepodařilo převzít pouze na budapešťské radnici. Koncem března 2009 podal Gyurcsány demisi, v dubnu byla odhlasována konstruktivní nedůvěra vládě. Družinu zkompromitovaného předsedy vlády nahradil úřednický kabinet Gordona Bajnaie. Orbán mohl s úspěchem požadovat předčasné volby, ale rozhodl se počkat. Nechat politického protivníka „vykrvácet“ se mu rozhodně vyplatilo více. Kdyby šli Maďaři hlasovat tehdy, Fidesz by nezískal ústavní většinu.

Společně, ale každý sám

Volby v roce 2010 přivedly do parlamentu dvě nové strany: Jobbik a Politika může být jiná (LMP). Vládní koalici začalo pětileté období „bezstarostné vlády většiny“, během kterého se nemusela ohlížet na nikoho, pokud zachovávala disciplínu během hlasování. To bylo právo vítěze, který ústavní většinu získal také v roce 2014. Teprve doplňovací volby ve dvou jednomandátových obvodech v roce 2015 způsobily, že Fidesz ztratil ústavní většinu v parlamentu zmenšeném mezitím z 386 na 199 poslanců.

Opozice byla rozdělená a její lídři nespolupracovali. Ba co víc, Fidesz měl tehdy neformálního koaličního partnera – Jobbik opakovaně podporoval vládní návrhy. Levice naopak byla plná vzájemné nechuti, což vedlo k dalšímu dělení. Několik poslanců společně s Gyurcsánym vytvořilo Demokratickou koalici a v roce 2011 vystoupilo z MSZP. Mezitím jiná skupina sociálních demokratů založila stranu Spolu, v jejímž čele stanul expremiér Gordon Bajnai. Právě tehdy začalo soupeření o jméno lídra opozice, které trvá dodnes. Došlo také ke sporu ve straně Politika může být jiná, v jehož důsledku část poslanců, kteří si přáli bližší spolupráci s MSZP, vytvořila formaci nazvanou Dialog pro Maďarsko.

V mezičase samozřejmě docházelo k protestům, protože právo protestovat nebylo omezené. Na počátku se protestů účastnilo několik desítek tisíc lidí, ale postupem času účast slábla. Jedním z důvodů byl pocit, že opozice ani protesty na ulicích nejsou s to ovlivnit vládní většinu. Nejpočetnější demonstrace se konala v říjnu 2014 a týkala se záměru takzvané internetové daně, jejíž velikost by se odvíjela od množství využitých dat v gigabajtech. Do ulic tehdy vyšlo až 250 tisíc mladých lidí a vláda nakonec návrh stáhla.

V lednu 2014, tedy čtyři měsíce před parlamentními volbami, všechny opoziční strany s výjimkou Jobbiku vytvořily společný blok pod názvem Spolu 2014 (Összefogás 2014). V den uzavření koalice se k ní připojil ještě jeden člen – Maďarská liberální strana v čele s bývalým poslancem Fideszu Gáborem Fodorem. V jednom táboře se tak setkali dva bývalí premiéři i přirozený kandidát na premiéra nového, tedy lídr MSZP Attila Mesterházy.

Spolu ale nebylo spolu. Politický tábor rozdělovalo všechno, nevzniklo ani společné logo. Samostatné byly mítinky i programy. Společné se ukázalo být jenom jedno – ostudná porážka. Koalice získala něco přes 25 procent hlasů, téměř o 20 procent méně než vítězný Fidesz. Orbánova strana si byla tak jistá vítězstvím, že ani nepředstavila nový volební program s odůvodněním, že se nemění. Když se po volbách Mesterházy stáhl z politiky, začala další etapa hledání nového lídra MSZP. Nakonec se jím v roce 2016 stal Gyula Molnár, který otevřeně přiznal, že pokud MSZP ve volbách znovu prohraje, může přestat existovat.

Příčiny porážky

V letech 2010–2013 probíhal politický boj v Maďarsku podle klasického levo-pravého dělení. Postupně ale v maďarské politice zcela převážil střet mezi Fideszem a Jobbikem. Dominace sporu na pravici zcela potlačila sociálně demokratickou myšlenku. Získávání čím dál okrajovějšího elektorátu se odehrávalo za cenu přehrávaných konfliktů na evropské scéně, jako tehdy, když v roce 2015 maďarský premiér hlasitě uvažoval o obnovení trestu smrti – návrhu Jobbiku. Premiér později tvrdil, že chtěl poukázat na téma-tabu existující v maďarské veřejné debatě a vyslechnout si názory veřejnosti. Druhá věc, která se bezpochyby odrazila na růstu podpory, byla migrační krize. Co je zajímavé, první formací, která o ní mluvila, byl, a to už na začátku roku 2015, Jobbik. Fidesz převzal téma v květnu a následně ho dokonale využil.

Je přitom třeba podtrhnout, že klasické světonázorové nebo sociální návrhy předkládané levicí – například liberalizace potratů nebo partnerské svazky pro osoby stejného pohlaví – nemají v Maďarsku šanci, protože vešly v život ještě před nástupem Fideszu k moci. Sociální program současné vládní koalice byl velmi levicový. Mluvíme tu o úředním snižování cen energií, zavádění programu zaměstnavatelem poskytovaných „bonů“ na potraviny nebo kulturu, dodatečném snižování daní, zvýšení slevy na děti atp.

Svou šanci využil také Jobbik, jehož volební kampaně jsou velmi profesionálně připravené a jehož současný „manévr“ s posunem do středu a výměnou míst s Fideszem, pokud jde o radikalismus, přináší výsledky. Je to změna předstíraná, pro mnoho voličů však uspokojující. V současnost i přesun voličů mezi Fideszem a Jobbikem dosahuje k 800 tisícům lidí.

Slabá kondice maďarské opozice vyplývá zejména z jejího znesváření a z toho, že nevyvozuje žádné důsledky ze svých porážek. Deset měsíců před volbami o svém programu hovoří jedině Jobbik, kromě něj nemá žádná strana stínovou vládu. Už sedm let se opozice také není schopna sjednotit, ba co víc – není jasné, jestli v parlamentních volbách, které proběhnou na jaře, postaví společnou kandidátku. Je také reaktivní, zaujímá hlavně stanoviska k návrhům Fideszu, ale nepředkládá vlastní.

Iniciativu převzala opozice v poslední době dvakrát, a to s velkým úspěchem, který se ale neproměnil v růst voličské podpory. Jde o tři věci: nakupování v neděli, organizaci letních olympijských her v Budapešti v roce 2024 a jedno hlasování v parlamentu. V souladu s ústavou se v Maďarsku musí odehrát referendum, pokud se sebere 200 tisíc podpisů a otázka pro referendu je akceptována Národní volební kanceláří. Pak se referendum musí konat bez ohledu na vůli parlamentní většiny. Fidesz správně rozeznal náladu ve společnosti a v dubnu 2016 vzdal po roce zákaz nedělního prodeje, stejně tak před několika měsíci, když občanské hnutí Momentum usilovalo o referendum v otázce organizace olympijských her v roce 2024, Orbán i zde zbavil opozici tahu na branku.

Jinak to bylo s hlasováním o dalším zákonu měnícím ústavu, které se konalo v listopadu minulého roku. Fidesz pevně počítal s tím, že Jobbik jeho návrh podpoří. V ústavě se měl objevit odstavec, podle kterého „osoby nemající právo svobody pohybu a pobytu lze usídlit v Maďarsku pouze v reakci na maďarskou vládou jednotlivě projednanou žádost, na základě právního rozhodnutí přijatého v souladu s právní procedurou přijatou parlamentem. Skupinové usídlování je zakázané“. Pasáž se samozřejmě týkala takzvaných migračních kvót. Jobbik ale změnu nepodpořil a zákon spadl do koše. Tím začala brutální kampaň mezi dvěma formacemi, která trvá dodnes, a situace se nezmění až do jarních voleb.

Další volební období pro Fidesz

Viktor Orbán potřebuje opozici. Především v její práci vidí příčinu maďarských porážek na mezinárodní scéně, jí připisuje odpovědnost za současné problémy, například migrační krizi. Výtečně se také hodí k mobilizaci voličstva, která obvykle dostává podobu strašení před návratem zkorumpovaných sociálních demokratů. Na pozadí zanedbatelné opozice může premiér rovněž mnohem zřetelněji exponovat svůj politický program.

Slabost konkurentů je silou vlády. Podle průzkumů chce více než polovina Maďarů změnu vlády, což se vůbec nepromítá do preferencí politických stran. Počet nerozhodnutých voličů nejednou sahá k padesáti procentům! Na významu nabírají protesty společnosti, které nejednou získávají masovou podobu. Nejsou ovšem organizované politickými stranami, ale organizacemi občanské společnosti. Ba co víc, jakékoli pokusy institucionalizovat hnutí vzniklé díky protestům celé hnutí pohřbívají.

Rozbitost opozice, soupeření o její vedení a chybějící programová nabídka jsou důvodem, proč může být Viktor Orbán v klidu, pokud jde o své třetí zvolení v řadě.

Text vyšel původně na webu Kultura Liberalna (www.kulturaliberalna.pl) v čísle 446 (30/2017) 25. července 2017. V Listech vychází

se svolením autora a redakce.

Z polštiny přeložil Patrik Eichler.

Dominik Héjj (1988) je politolog, redaktor webu o maďarské politice www.kropka.hu.

Obsah Listů 4/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Dominik Héjj

Vláda ztrácí, opozice neroste aneb O chybách maďarské opozice

Fidesz nechává soupeře vykrvácet

Společně, ale každý sám

Příčiny porážky

Další volební období pro Fidesz

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu