Martin Burian

Impuls pro Evropu aneb chybějící reklamní oddělení

Metoda, kterou můžeme nazvat „vnější nepřítel“, je již letitá a dobře vyzkoušená. Státy Varšavské smlouvy, a tudíž i mne chránil před zběsile agresivním Západem soudruh Leonid Iljič Brežněv se svým skvěle vycvičeným vojskem. Z vyprávění rodičů vím, že v padesátých letech pronikl imperialista přes hranice Československé socialistické republiky hluboko do vnitrozemí. Tehdejší přemnožení mandelinky bramborové způsobilo přírodní a hospodářskou katastrofu. Ústřední výbor československé komunistické strany tenkrát přejmenoval nebohou mandelinku na amerického brouka a tvrdil, že se tento škůdce dostal do naší vlasti pomocí vzdušného amerického výsadku. Tím bylo vše vysvětleno.

Vnějšího nepřítele potřebují i mnozí současní mocipáni, chcete-li politici. Za fackovacího panáka jim často slouží Evropská unie. Oni chrání ubohého občana před zakřivováním banánů a jinými podobnými zločiny. V žádném případě se nejedná o konstruktivní kritiku, nýbrž o populistické hledání krátkodobého politického zisku. Že není v rámci EU co zlepšovat, může tvrdit pouze chorobně optimistický či nesvéprávný jedinec. I když mne osobně reklama většinou, mírně řečeno, otravuje, rád bych EU navrhl, aby založila nebo rozšířila své propagační oddělení. Jakou jinou metodu zvolit proti populistickým útokům na diktátorsky sebestřednou EU, která nám bezbranným nebožákům pouze a neustále něco rozkazuje? Proč, pokud možno pravidelně, nešíří EU informace například o tom, jaké výhody poskytuje svým spoluobčanům evropská sounáležitost? Pouze demokraticky sjednocená a tímto posílená Evropa se, podle mého názoru, může stát silným a rovnocenným partnerem světových velmocí. O tom, že společensky a hospodářsky propojená Evropa je tím nejlepším možným garantem míru, nepochybuje snad až na zatvrzelé nacionalisty nikdo.

O posilování proevropského cítění se snažily a snaží mnohé organizace, rád bych se zmínil o té pravděpodobně nejmladší. Rakouský deník Der Standard informoval na svých stránkách čtenáře o tom, že organizace Pulse of Europe se angažuje také ve Vídni. Proevropské občanské hnutí uspořádalo 19. března letošního roku na Karlově náměstí demonstraci. Chtějí přispět k posílení spojené a demokratické Evropy. Takové Evropy, kde jsou lidskost, právní jistoty garantované státem, svobodné myšlení a konání, tolerance a respekt samozřejmým základem soužití. Setkávají a sdružují se lidé, kterým současný celosvětový politický vývoj dělá starosti. Nechtějí však rezignovat, nýbrž se snaží situaci ovlivnit.

Tuto občanskou iniciativu založili v roce 2016 právníci Sabine a Daniel Röderovi z Frankfurtu nad Mohanem. Koncem listopadu téhož roku se uskutečnilo ve Frankfurtu první setkání, kterého se zúčastnily asi dvě stovky osob. Mezitím podobné proevropské akce proběhly ve více než padesáti evropských městech. „Chceme probudit mlčící většinu,“ vysvětluje David Röder. Na oficiálních stránkách Pulse of Europe je snadné najít a případně vyplnit krátký formulář. Zájemci o spolupráci se dostane organizační podpory a získá možnost se spojit s podobně proevropsky smýšlejícími v celé Evropě. Základní podmínka je daná: Politické strany a instituce nesmějí organizovat žádné akce pod hlavičkou Pulse of Europe. Toto občanské hnutí je nezávislé a tak to musí zůstat. Proevropští aktivisté této organizace se scházejí pravidelně každou první neděli v měsíci. V posledních týdnech a měsících demonstrovaly již desetitisíce občanů ve více než sto třiceti městech Evropy. Dne 22. května 2017 se organizace obrátila otevřeným dopisem na vedoucí německé politiky s výzvou k otevřenému dialogu. Organizaci zajímá, jaké názory a konkrétní cíle, které by vedly k posílení Evropy, jednotliví politici mají.

Martin Burian (1960) je výtvarník, od roku 2015 spoluvydavatel Listů. Žije v Rakousku.

Obsah Listů 4/2017
Archiv Listů
Autoři Listů

Martin Burian

Impuls pro Evropu aneb chybějící reklamní oddělení

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu